Zimy posledních let nebývají na sníh, ani na mrazy příliš bohaté. V minulosti tomu však bylo na Valašsku jinak. Jak na příklad vypadaly zimy na Soláni – oblíbené destinaci vyznavačů zimních sportů, to popsal v roce 1948 J. Chmelař: „Tuhú zimu na vrchoch netřeba prorokovať, jak jednúc chytí, tož nepustí. Jak ešče natříšče sněha, už není na Soláni chalup viděť.“ Vysokou a stabilní sněhovou pokrývku by při současných prudkých výkyvech teplot určitě uvítali všichni milovníci bílé stopy. Obyvatelé horských pasek to však vnímali jinak. „Než začne mécť sněh a mrznúť, ludé majú napilno přichystať sa na tú nájvěčí sibériju.“ Znamenalo to pro ně především nachystání velkého množství dřeva na otop a pečlivé zaizolování příbytků proti chladu: skuliny mezi trámy dřevěnic vycpávali mechem, přebytečná okna zatloukali deskami, celá stavení pak kolem dokola obkládali „četinami“ (čerstvě nařezanými větvemi jehličnanů), „aby mráz nemóh nasísať do staveňá“. Zimy pak trávili převážně vevnitř, ve stísněných a tmavých místnostech valašských chalup. „Ludé ani nevylézajú a žijú už tak celú zimu, staří s děcký a ovcámi pohromadě.“
Dlouhé zimní měsíce dříve lidé na horách vyplňovali především domácími pracemi – předlo se na kolovrátcích, strouhaly se šindele či louče na svícení, vyrábělo se a opravovalo hospodářské a kuchyňské nářadí, tkalo se, vyšívalo apod.
Mnoho času na zimní radovánky proto nebylo. Lyžování či sáňkování navíc byly v minulosti vyhrazeny spíše dospělým z vyšší městské společnosti, kteří měli na tyto kratochvíle čas i peníze.
Lidé na venkově ovšem za těmi z měst dlouho nezaostávali – lyže si dokázali sami vyrobit třeba ze sudových dýh, na něž se přibil kožený pásek na zasutí boty. Takto to popsal kronikář obce Lhota u Choryně a pokračoval: „později – okolo r. 1935 – jsme lyže vyráběli z jasanových prken. Ohýbali jsme je napařením ve vařených bramborách pro vepře a přihýbaly se na stolařské hoblici.“ Také sáňky si zhotovovali svépomocí, a to z prken. Dospělá mládež pak používala k sáňkování velké tažné sáně, na něž se vlezlo až osm osob.
