První zmínka o obyvatelích židovského vyznání na Vsetíně pochází z roku 1661. Tehdy se stal nájemcem vrchnostenského mlýna a vsetínské palírny Žid Hirschel. Palírny představovaly pro vrchnost důležitý zdroj příjmů a bylo zvykem je pronajímat Židům pro jejich spolehlivost, neboť jim jejich víra zakazovala opilství.
Až do 19. století byla židovská menšina omezována spoustou nařízení a zákonů, jež bránily nárůstu tohoto obyvatelstva ve Vsetíně, a to až do revoluce roku 1848, kdy došlo k zrušení omezujících zákonů. Židé se poté mohli volně stěhovat, usazovat a také ženit a vdávat. To vedlo k zvýšení počtu židovských rodin na Vsetíně, jejich největší příliv nastal po roce 1863. Tyto rodiny se věnovaly především obchodu nebo pracovali jako úředníci v továrnách židovských podnikatelů. Jedním z těchto podnikatelů byl například Jakub Kohn. Postupem doby se díky své podnikavosti vypracoval mezi nejvýznamnější podnikatele v regionu a jeho syn Josef se stal zakladatelem proslulé firmy na výrobu nábytku. Nárůst osob židovského vyznání vedl k založení Židovského náboženského spolku ve Vsetíně. Tento spolek zde zřídil židovský hřbitov a vybudoval márnici. Ke konci 19. století byla také postavena ve Štěpánské ulici synagoga.
V židovských rodinách se mluvilo většinou německy, což byl jeden z důvodů, proč se proti Židům obrátilo ostří českých nacionalistických protiněmeckých nálad roku 1899. V tomto roce došlo k velké protižidovské demonstraci, při jejímž rozhánění muselo použít četnictvo zbraně. Střelba do demonstrantů měla za následek pět mrtvých. Byl to největší projev antisemitismu na Vsetínsku až do neblahých událostí za nacistické okupace.
