Duchovní život ve Valašském Meziříčí a městečku Krásno ilustruje celá řada výtvarných děl, dlouhá léta spjatých s místními církevními stavbami. V průběhu století (především toho dvacátého) některé z nich ztratily svou původní funkci, ale řada děl z jejich interiéru je dosud uchována v muzejních sbírkách.

Největší skupinu tvoří díla pocházející z farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Valašském Meziříčí. K těm nejstarším patří Getsemanská zahrada – barokní dřevěné polychromované sousoší, od roku 1722 umístěné ve výklenku při jižním vstupu do kostela až do 30. let 20. století, kdy bylo nahrazeno odolnější kamenosochařskou výzdobou. Ve sbírce muzea se nachází i dvě protějškové sochy Boha Otce a Syna, kdysi zdobící oltář farního kostela, vytvořené v polovině 60. let 18. století olomouckým sochařem Janem Michaelem Scherhaufem. Podle popisu výzdoby interiéru farního kostela z něj pochází i expresivně pojatá socha zbičovaného Krista, krásná barokní malba sv. Tekly, kdysi umístěná v mariánské kapli, polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého či řezba sv. Lukáše z tamní kazatelny – vesměs díla z 18. století.

Dalším rozsáhlým souborem jsou sochy a malby pocházející z interiéru kostela Nejsv. Trojice ve Valašském Meziříčí. Ten je poslední půl století ve správě Muzea regionu Valašsko a dochované exponáty jsou postupně restaurovány a navraceny do původního prostoru.

K ikonografickým raritám z dnešního Valašského Meziříčí vedle malby sv. Tekly (se kterou se po tridentském koncilu setkáváme zřídka) patří socha sv. Starosty. Barokní dřevořezba byla v roce 1939 nalezena na půdě krásenského kostela sv. Jakuba Většího a o tři roky později byla Římskokatolickým farním úřadem ve Valašském Meziříčí věnována muzeu. Zachycuje světici s plnovousem, jíž dnes chybí původně rozpažené ruce, odkazující na její smrt na kříži, a koruna.

K exponátům, jejichž původní umístění se podařilo nedávno identifikovat, patří sochy dvou světců: sv. Josefa s Ježíškem v náručí a sv. Vincence. Obě pochází z kaple Neposkvrněného početí Panny Marie při ženské trestnici umístěné v zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí. Kaple byla upravena v roce 1854 a vysvěcena následujícího roku – zrušena byla až v roce 1926, více než 10 let po uzavření trestnice. Nově identifikovaná je i téměř tři metry vysoká malba zachycující Boha Otce se dvěma anděly. Na počátku 20. století sloužila jako oltář na svátek Božího Těla na náměstí ve Valašském Meziříčí, v průběhu roku zdobila aulu místního gymnázia.

Poslední jmenovaná díla (spolu s mnoha dalšími) jsou až do 2. listopadu 2025 k vidění v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí na výstavě Valašské nebe, věnované duchovní kultuře regionu mezi dvěma Bečvami. Zatímco Scherhaufovy sochy mají místo ve stálé expozici v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí, ostatní díla byla až dosud pro svůj špatný stav uložena v šeru depozitáře. V souvislosti s výstavou byly některé z nich očištěny, konzervovány a je plánováno jejich úplné restaurování.