Jedním z nejpopulárnějších dějinných fenoménů, s kterými se potýká archeologie mladších období (tedy ta, která se nevěnuje vysloveně pravěku) v České republice je problematika zaniklých vesnic. Díky geografickému, klimatickému i historickému vplyvu na osídlení českých zemí se proces zániku vesnic a s ním spojené transformace agrární krajiny několikrát opakoval.

S ohledem na území východní Moravy je možné říct, že prvé se tak stalo v závěru tzv. velké neboli německé kolonizace, kdy díky klimatickému ochlazení, které vyvrcholilo v 14. století, zaniklo vícero vesnic. Šlo hlavně o podhorské oblasti s méně kvalitní půdou, které bylo možné osídlit v době evropského středověkého klimatického optima a pomocí nových technologií zde bylo také možné úspěšně hospodařit (z této doby jsou známy různé extrémní příklady geografického rozmachu evropské civilizace, jakým je například vikingské osídlení v Grónsku). Nástup zmíněného ochlazení však existenci tohoto typu osídlení zpravidla ukončil. K průvodním činitelům je také možné přičíst i první šíření černého moru na starém kontinentu.
Další zánikový horizont se pojí s obdobím závěru 15. až polovinou 17. století, kdy byl rozhodujícím faktorem rozvoj nových metod vrchnostenského hospodaření, podpořený zvýšeným sociálním tlakem na běžnou populaci a také často se opakující válečné konflikty. Nejvýraznějším z nich byla jistě třicetiletá válka, která zdevastovala agrární krajinu střední Evropy v předtím neznámé míře.

Poslední výrazné zánikové období se váže na vystěhování německé populace po druhé světové válce. V tomto případě je kontext zániku obcí samozřejmě dobře znám. 

Tzv. pusté vesnice dělíme na ty, které zanikly úplně nebo částečně – tedy se transformovaly např. na panský dvůr, případně zde zůstal funkční nějaký hospodářský objekt (mlýn, ovčárna apod.). Další doloženou variantou zániku je přesun obce v rámci jejího extravilánu do vhodnější pozice, nebo opětovné osídlení po předchozím zpustnutí. 

O existenci zaniklých obcí víme nejčastěji z geograficky vágních zmínek v písemných pramenech, případně se dá pracovat s pomístními názvy. Dohledání přesné polohy však bývá často velice složité. A právě na tuto problematiku se v okrese Vsetín zaměřuje právě začínající projekt Muzea regionu Valašsko (prakticky identický projekt začal souběžně také v okrese Zlín pod patronátem zdejšího muzea). Cílem je archeologicky lokalizovat co největší počet písemně doložených vsí. Dohledávání proběhne formou povrchové prospekce s využitím metod dálkového průzkumu Země. Vybrané lokality budou podrobeny podrobnějšímu zkoumaní pomocí archeologického výzkumu. Aktuálně již probíhá výzkum jedné zaniklé obce na východním Kelečsku (přesnou polohu vzhledem na ochranu lokality zatím neprozradíme). Výsledkem projektu budou samozřejmě odborné studie a také popularizační články, jenž umožní veřejnosti seznámit se s dalším zajímavým historickým jevem našeho regionu.