Leopold Christ se narodil 18. ledna 1906 v Krásně jako třetí dítě Leopolda Christa, zemědělce a obchodníka s potravinami. Mladý Leopold po měšťanské škole nastoupil do zdejší Odborné školy pro zpracování dřeva, kterou absolvoval roku 1925. Talent k práci se dřevem u něj přitom již v dětských letech objevil jeho staříček, povoláním sedlář, který se jej jal dále rozvíjet a k doporučení studia místní proslulé dřevařské školy, respektive jeho truhlářského oddělení pod vedením prof. Aloise Balána, tak byl již jenom krůček. V dalších studiích pak pokračoval na kamenické škole v Hořicích u Quida Kociána a na UMPRUM v Praze u Josefa Mařatky.
Roku 1932 se oženil a odešel učit na živnostenskou školu pokračovací do Uherského Hradiště. Zde tedy ještě musel vzít zavděk profesorským místem neodpovídajícím jeho kvalifikaci, přesto do dob působení v tomto městě spadají jeho nejplodnější tvůrčí léta; vytváří například plastiky českých světců v hradišťském kostele. Hned v prvním školním roce po 2. světové válce nastupuje na profesorské místo na Státní odbornou školu pro průmyslový porcelán v Karlových Varech-Rybářích, kde učí dalších šest let, než byl v důsledku reorganizace školské soustavy po roce 1948 výtvarný obor na škole roku 1951 zrušen. Odešel proto na Státní odbornou školu keramickou v Bechyni, kde setrvává ve funkci profesora modelování až do odchodu do penze v roce 1966. Na stáří se Leopold Christ vrací do rodného města, kde ještě pár let vyučuje na Lidové škole umění. Jeho životní pouť se uzavírá 17. dubna 1985, pohřben je na meziříčském hřbitově.
Po návratu do svého rodiště začal L. Christ sepisovat vzpomínky na městečko svého dětství a mládí – stovky stran rukopisu, doplněné četnými autorskými kresbami, skicami i fotografiemi, nabyly postupně charakter rozsáhlé narativní kroniky o mnoha svazcích. Dílo věnoval již v úvodních větách svých vzpomínek dceři Blance. V roce 1997 se kronika dostala do sbírek nynějšího Muzea regionu Valašsko, p. o a na letošní rok je plánováno jeho vydání.
