V loňském roce zorganizovala AOPKČR celorepublikový monitoring výskytu skorce vodního, tedy na vybraných tocích jednotnou metodikou v termínu od 20. března – 31. května 2024. Skorec vodní většinou hnízdí na středně velkých vodních tocích – menší řeky III. a IV. řádu (v závislosti na místních podmínkách II. – V. řádu), případně větší a úživné potoky. Vyskytuje se na tocích s kamenitým dnem a dostatečně silným proudem k tvorbě peřejí nebo alespoň s přítomností vynořených kamenů, na kterých s oblibou sedává. V našich podmínkách obývá hlavně střední polohy a jen ojediněle vystupuje do nadmořské výšky nad 1000 m n. m.
Skorec vodní se zdržuje celoročně na tekoucích vodách, kde ho můžeme vidět odpočívat na kamenech čnících z vody, při lovu vodních bezobratlých nebo v typickém přímém letu nízko nad vodní hladinou. Často se prozradí nápadným a pronikavým hlasem „zrit“, případně hlasitým zpěvem, ve kterém se melodické tóny střídají s cvrčivými zvuky.
Zaznamenávány byly všechny viděné nebo slyšené jedince skorce vodního, konipase horského (Motacilla cinerea), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), morčáka velkého (Mergus merganser), čápa černého (Ciconia nigra) a pisíka obecného (Actitis hypoleucos). Dále hnízda a jeich umístění. Skorci s oblibou umísťují svá hnízda pod mostní konstrukce nebo na skalnaté břehy, pod kořeny stromů i v okolí jezů apod. Formou google formuláře byla také sbírána data o mostních konstrukcích o typu a stavu mostů včetně fotodokumentace jedním celkovým snímkem a jedním snímkem spodní strany mostu. Skorci pod mosty nejen hnízdí, ale s oblibou také nocují. Zhodnocení jejich stavu tak poslouží nejen k povědomí o možných hnízdních příležitostech, ale také o místech vhodných k nocování skorců v zimních měsících.
Výsledky byly vkládány do nálezové databáze AOPK ČR na území regionálních pracovišť Moraskoslezské a Bílé Karpaty bylo celkem zapsáno 316 pozitivních pozorování o celkovém součtu 406 jedinců.
