Na pravém břehu Bečvy pod Hrbovou stojí nepřehlédnutelná silueta vsetínského pivovaru. Při pohledu na zpustlou budovu si málokdo uvědomí, že stojí před objektem, jehož historie sahá až do 17. století. Pivovar je poprvé zmiňován v roce 1610 jako součást panství, které patřilo Albrechtovi z Valdštejna a Lukrecii Nekešové. Provoz pivovarů tehdy patřil k obvyklým způsobům podnikání šlechty, jelikož z nich plynul solidní příjem. Ovšem majitelé panství vaření piva přímo neprovozovali, ale dle dobových zvyklostí pivovar pronajímali za pevně určený finanční obnos. Stejně tomu bylo i ve Vsetíně, kde se v průběhu staletí vystřídalo několik nájemců.
Až do 19. století nedoznalo vaření piva příliš velkých změn, avšak během průmyslové revoluce se do pivovarnictví dostávají nové technologie. Ve Vsetíně proběhla roku 1885 přestavba budovy pivovaru a jeho provoz se tehdy zmodernizoval, bylo to potřeba, vždyť například starý měděný kotel na vaření piva sloužil už od poloviny 18. století. V tomto období provozovala pivovar rodina Donathu, mající jej v nájmu od roku 1815. Poté co vsetínský velkostatek koupili Thoneti, vzali si pod svá křídla i provoz pivovaru a to roku 1897. Tak vznikl „Parostrojní pivovar velkostatku Vsetín“, později přejmenován na „Thonetovu pivovarní společnost Vsetín“.
Po druhé světové válce byla na pivovar jako majetek němců uvalena státní správa a po roce 1948 došlo k jeho znárodnění. Stal se součástí společnosti Slovácké pivovary národní podnik se sídlem v Jarošově později národního podniku Valašské pivovary a po vytvoření krajů roku 1960 uskupení Severomoravské pivovary a sodovkárny n. p.. Po revoluci byl pivovar zmodernizován a kapacita jeho výroby tehdy dosáhla 90 000 hl. Bohužel, vsetínské pivo nedokázalo obstát v silné konkurenci na trhu, provoz pivovaru tak pomalu skomíral, až v roce 1998 došlo k jeho definitivnímu uzavření. Pivovar od té doby nezadržitelně chátrá a v současnosti se uvažuje o jeho demolici, což by byla vzhledem k historii objektu pro Vsetín velká ztráta.
