30. 11. 1925
Dnes si v našem seriálu představíme další osobnost zdejšího kraje, která zanechala svou stopu v kinematografii. Vojtěch Jasný se narodil v učitelské rodině, ve starobylém biskupském městě na pomezí Valašska a Hané Kelči. Film učaroval Jasnému už v mládí, když jeho otec zakoupil pro místní sokolskou jednotu promítací přístroj a začal organizovat filmové projekce. Po skončení II. světové války zahájil Vojtěch Jasný studium na pražské FAMU, obor kamera. Zde spolu s Karlem Kachyňou natáčel dokumentární filmy. Během studií Jasného nejvíce ovlivnil profesor Karel Plicka, jenž rozpoznal jeho talent a nechal ho pracovat jako svého asistenta.
Prvním samostatným filmem Vojtěcha Jasného se staly Zářijové noci z roku 1956. Po tomto snímku nastalo pro režiséra plodné období, z něj pochází snímky z volné tzv. moravské trilogie. Prvním z nich je povídkový film Touha natočen roku 1958, dalšímu snímku Až přijde kocour (1963), se dostalo mezinárodního uznání včetně ceny poroty v Cannes. Vrcholem trilogie a i celé Jasného tvorby se stali Všichni dobří rodáci (1968). Díky rodákům, kteří přinesli pravdivé svědectví o osudech poválečného venkova, se Jasný stal nepohodlným pro komunistický režim a jeho film skončil v trezoru. Filmová kariera talentovaného režiséra díky rodákům v Československu skončila a Jasný proto volil odchod do exilu.
V 70. a 80. letech režíroval Vojtěch Jasný televizní filmy v západním Německu a Rakousku. Také se začal věnovat pedagogické činnosti, kdy působil na vysokých školách ve Vídni, Salzburgu, Mnichově a New Yorku. Poslední snímek Jasného filmografie se stal Návrat ztraceného ráje (1999), volně navazující na rodáky. Film se ovšem nesetkal s diváckým zájmem.
