Příroda kolem Kelče na Valašsku se v průběhu desetiletí výrazně změnila. Mnohé rostliny, které byly kdysi běžnou součástí luk, polí, zahrad i okrajů cest, dnes ustupují nebo z krajiny zcela mizí. Jedinečným svědectvím o podobě zdejší flóry na počátku 20. století je herbář Ferdinanda Hradila – pozoruhodná botanická sbírka, která zachycuje rostliny rostoucí v okolí Kelče a dalších míst, kde tento významný regionální přírodovědec působil.

Ferdinand Hradil (1870–1960), rodák z Komárovic u Kelče, patřil k nejvýraznějším badatelům svého regionu. Celý život se věnoval pozorování přírody – zabýval se ornitologií, entomologií i botanikou. Nejvíce proslul svou rozsáhlou sbírkou ptáků, vedle ní však vytvářel také sbírky hmyzu a rostlin. Jeho zájem nebyl pouze sběratelský – prostřednictvím přírodnin se snažil poznávat rozmanitost krajiny, ve které žil.

Muzeum regionu Valašsko uchovává ve svých sbírkách herbář Ferdinanda Hradila – jedinečnou botanickou sbírku sešitové vazby. Jedná se o jediný dochovaný exemplář z původní série deseti kusů, jenž měla obsahovat několik stovek položek. Sešit v modrých deskách (označený číslem VII.) obsahuje sto ručně číslovaných listů, na nichž jsou papírovou páskou upevněny vylisované rostliny, pečlivě opatřené českým a latinským názvem, datem i místem sběru. Rostliny byly sbírány v letech 1923–1924 a představují cenný doklad tehdejší podoby vegetace Kelečska. Obsahuje nejen planě rostoucí druhy typické pro tehdejší kulturní krajinu, ale také pěstované okrasné rostliny a byliny tradičně využívané v lidovém léčitelství i kuchyni, které byly nedílnou součástí každodenního života našich předků.

Nejvíce rostlin F. Hradil nasbíral „v zahrádkách“, zastoupeny jsou však také druhy luční, lesní, polní i rostliny z okolí vodních toků z Kelče a jeho blízkého okolí. Z mnoha druhů můžeme jmenovat například kopr zahradnícký (Anethum graveolens), špenát zelní (Spinacia oleracea), levanduli klasnatou (Levandula spica), zavinutku podvojnou (Monarda didyma) či zvonek apulský (Campanula garganica), který byl sesbírán přímo z květináče. Významnou součást herbáře tvoří také dřeviny, například višeň obecná (Prunus cerasus), jabloň obecná (Pirus malus), hrušeň obecná (Pyrus communis) či meruzalka červená zvaná rybíz (Ribes rubrum). Pozoruhodné jsou rovněž lidové názvy, které Hradil u některých rostlin zaznamenal. Setkáme se například s označením zlatý květ – zlateň věncová (Chrysanthemum coronarium), marunka – řimbaba obecná (Chrysanthemum parthenium), slunečko – měsíček zahradní (Calendula officinalis), planuška – trnka obecná (Prunus spinosa) či svatojanský bez – šeřík (Syringa vulgaris). Některé rostliny pocházejí z farní zahrady nebo ze hřbitova, patří mezi ně kdoule japonská (Cydonia japonica) či smuteční vrba babylonská (Salix babylonica). Mezi vzácné druhy se řadí například protěž žlutobílá (Gnaphalium luteo-album), kterou sbíral Hradil „v Háji Polickem”. Tento druh, vyžadující dlouhodobě vlhké obnažené půdy, je dnes kriticky ohrožen (C1) a na Moravě jej již téměř nenajdeme. Nedaleko Kladerub, na suchých půdách, pak sbíral dnes silně ohroženou (C2) protěž písečnou (Gnaphalium arenarium), z Lišek u Kelče pochází zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) – druh, který byl dříve roztroušeně zaznamenáván na většině území České republiky, je dnes na pokraji vyhynutí (kriticky ohrožený druh, C1).

Hradilův herbář není pouze sbírkou jednotlivých rostlin, ale také historickým obrazem krajiny, která v minulosti nabízela mnohem pestřejší mozaiku stanovišť. Drobná políčka, meze, louky, sady, zahrady a mokřady vytvářely podmínky pro vysokou druhovou rozmanitost. Během 20. století se však podoba krajiny výrazně změnila. Scelování pozemků, intenzifikace zemědělství, odvodňování mokřadů, odstraňování mezí a úbytek drobných krajinných prvků ovlivnily podmínky, ve kterých mnoho druhů rostlo. Druhově bohaté louky a pestrá polní společenstva postupně ustupovaly jednotnějším porostům a některé rostliny, které byly dříve běžnou součástí krajiny, se tak staly vzácnými.

Dnes je herbář Ferdinanda Hradila uložen ve sbírkách Muzea regionu Valašsko a patří k významným dokladům regionální botaniky. Díky pečlivé práci tohoto přírodovědce můžeme lépe porozumět změnám, kterými zdejší krajina prošla. Hradilův herbář tak zůstává jedinečným okénkem do minulosti – do krajiny, která se za uplynulých sto let tolik proměnila…