U osady Neratov, která se nachází u silnice mezi Valašskou Polanku a Prlovem, začíná údolí směřující k Vizovickým vrchům, na jehož konci stojí lovecký zámeček Trubiska. Jedná se pro náš kraj o málo obvyklou stavbu. Vzhledem k rozšířené pastvě ovcí a potřebě zemědělské půdy byla na Valašsku většina spárkaté zvěře (divočáci, jeleni) v minulosti vyhubena a lov se omezoval jen na zvěř drobnou, což nebylo pro šlechtice tak atraktivní. Až v 19. století byly zakládány na některých panstvích obory, kde se spárkatá zvěř chovala a majitelé panství zde hojně lovili. Jedna obora se nacházela i na Vizovickém panství, právě u ní nechala postavit rodina Stillfriedů z Ratěnic v polovině 19. století lovecký zámeček Trubiska. Iniciátor stavby byl nejspíše baron Filip, hlava rodiny a majitel Vizovic. Stillfriedové si vytvořili útulné zázemí pro lovecké vyjížďky, mimoto zámeček využívali k oddechu a zábavě. Jméno Trubiska získala dřevěná stavba dle potoka, který protéká údolím. Blízko zámečku nechali Stillfriedové zbudovat také dva rybníky Hubertek a Kačeňák, ty sloužily pro chov kaprů a pstruhů, či k odpočinkovým plavbám na lodičkách. V současnosti se rybníky využívají jako retenční nádrže.
V roce 1945 byl Stillfriedům na základě Benešových dekretů jejich majetek zkonfiskován ve prospěch Československé republiky. O zámeček se nikdo nestaral, začal rychle chátrat a potkal jej bohužel stejný osud jako jiné památky, jež se dostaly ze soukromých rukou do státní správy. V roce 1968 jej koupilo Myslivecké sdružení Trubiska – Pozděchov, čímž byl zachráněn před zánikem, jelikož se nacházel v havarijním stavu. Mysliveckého sdružení společně s Obecním úřadem Pozděchov se o zámeček stará až doposud. Postupně zde vznikl rekreační areál s chatou mysliveckého sdružení, dřevěným pódiem, parketem, lavičkami, v blízkosti areálu jsou také sirné prameny. Kříží se zde několik turistických tras a místo je v současnosti vyhledávaným cílem vycházek nebo vyjížděk na kole.
