Pro naše předky bylo léto především obdobím plným práce. Podle pranostiky svatá Markyta hodila srp do žita 13. července, a od té doby se sklízelo a sklízelo. Nejen obilí, ale i seno pro koně a dobytek. Ženci byli na poli celý den. Začali poté, co uschla ranní rosa, a pracovali hlavně přes největší vedro až do večera. Posekané obilí se svázalo povřísly do snopů, snopy složené do panáků pak čekaly na strništi na odvezení. Obilí se muselo včas dostat pod střechu a na zábavu nezbývalo mnoho času. Teprve ukončení žní se řádně oslavilo a zapilo. Lidovou slavností, která završuje namáhavé letní období, jsou dožínky.
Bývalo zvykem, že se z posledního obilí uvil věnec, nazdobil snop nebo kytice a cesta poslední fůry do stodoly se stala veselým průvodem. Ženci vybrali žňovou nevěstu, vyzdobili ji polním kvítím a se zpěvem doprovázeli žebřiňák do statku. Tam dívka popřála hospodáři a selce všechno dobré a poděkovala jménem ženců za pracovní příležitost. Pak jim předala dožínkový věnec, který měl obsahovat všechny druhy obilí. Hospodář si věnec uchoval, aby ho o Vánocích položil na slavnostní stůl jako symbol hojnosti pro příští rok. Správný sedlák chasu za práci náležitě odměnil a pohostil. Musel mít připraveno dostatek piva a hospodyně pečeni a mísy koláčů. Pak následovala zábava a tanec až do noci.
Veselo bude i při letošních dožínkách v zámku Lešná u Valašského Meziříčí. Dožínky tu mají své místo. Zámek byl v minulosti venkovským šlechtickým sídlem a nechyběl mu ani hospodářský dvůr. Ten už zanikl a místo polností je zámek obklopen anglickým parkem. Právě zde předvede tradiční valašské dožínky folklorní soubor Bača s cimbálovou muzikou. Program začne v sobotu 16. srpna ve 14 hodin krojovaným průvodem, který se vydá pro požehnání k místnímu kostelu. Dožínkový věnec předá zámecké vrchnosti a chybět nebude ani hudba, občerstvení a tradiční rukodělné výrobky.