Muzeum regionu Valašsko má na základě státní akreditace na starosti provádění terénních archeologických prací na území okresu Vsetín. Díky osvětě mezi stavebníky i laickou veřejností se zálibou v archeologii se nám daří podchytit stále víc stavebních akcí a zachránit víc náhodných nálezů, díky čemuž můžeme budovat stále podrobnější archeologický obraz naší oblasti. Také rok 2024 přinesl několik zajímavých nálezů, přičemž některé z nich patří mezi první zástupce svých kultur na Valašsku a Kelečsku.

 

Hned ze začátku roku jsme zahájili finální etapu výzkumu v kapli Smrtelných úzkostí Ježíše Krista v zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí. Sonda položená podél celé jižní steny odhalila nové poznatky o starších budovách v prostoru kaple a zpřesnila naše představy o vývoji parcely v raném novověku. Zajímavé bylo zejména zjištění, jak byly jednotlivé  hospodářské stavby na nádvoří propojeny mezi sebou, se samotným zámkem a také se zaniklým městským opevněním.

Další valašskomeziříčský výzkum proběhnul na Soudní ulici. I když byla sonda umístněná vedle hlavního vchodu do městského úřadu, historicky šlo o zadní část parcely měšťanského domu, který stojí na rozhraní náměstí a Poláškovy ulice. Poměrně vysoké očekávání nám zhatil nečekaný nález teplovodu, který se rozkládal přibližně na 60 až 70% zkoumané plochy.

Na zbylém prostoru byly dochovány zbytky minimálně dvouprostorové stavby s vnitřní hliněnou omítkou a nezpevněný chodník z nepravidelně kladených pískovců. Na základě rozboru malého množství průvodní keramiky jsme stavbu datovali přibližně do 17. století. Hlouběji byly doloženy stopy po požáru a nevýrazná destrukce vrcholně až pozdně středověké dřevohlinité stavby, která byla alespoň částečně zahloubená pod dobový povrch.

V tomto roce taktéž pokračoval dlouhotrvající výzkum městského farního kostela. Tentokrát jsme se však omezili jenom na dokumentaci odkryté novověkého dláždění s inkorporovaným měšťanským náhrobním kamenem.

Během rekonstrukce plynovodu ve východní části Krásna nad Bečvou byly zachyceny zbytky zástavby městečka, které utrpělo takřka fatální škody během asanace, jejž proběhla před rokem 1965. I když šlo jenom o výrazně poškozené relikty takřka moderní zástavby (převážně šlo o různé jednoduché domky) pořád se jednalo o zajímavou sondu do historie dnešní panelákové čtvrtě.

V obci Choryně jsme na podzim začali odkrývat dlouho sledovanou plochu s četným výskytem vrcholně středověké keramiky. Po skrytí ornice se ukázalo, že jde opravdu o část vesnického sídliště a to s poměrně různorodou skladbou objektů. Bez ohledu na druh objektu zde můžeme sledovat až nezvykle vysoké a různorodé zastoupení keramického materiálu v exkavovaných výplních. Výzkum bude probíhat i v roce 2025, kdy plánujeme odkrýt hlavní část areálu.

Co se týče náhodných nálezů, tak kromě pravidelného přísunu štípané a broušené industrie převážně z mladší a pozdní doby kamenné, zmíníme tři nálezy navíc. Prvním je objev bronzového tyčinkovitého náramku z obce Francova Lhota-Pulčín. Jde o jednoduše tvarovaný – elipsovitý – šperk zdobený jemnými sdruženými rýžkami. Artefakt datujeme do závěru doby bronzové, případně na začátek doby železné.

Druhým zajímavým nálezem je dvojice oděvných bronzových spon germánského původu. Byly nalezeny na katastru obce Lešná-Mštěnovice. Další dohledávkou se nám nepodařilo najít žádné další artefakty, které by mohly souviset s nalezenými sponami. Obě je možné datovat do období mezi 2. až 4. stoletím našeho letopočtu. Jde o první čistě germánské předměty v okrese Vsetín.

Poslední nález pochází z obce Huslenky, konkrétně se jedná o údolí Kychová. Artefakt sice představuje broušenou sekerku poměrně běžného typu, zaujme však díky místu svého nálezu. Pro oblast kolem horního toku Vsetínské Bečvy jde jenom o třetí reálně doložený artefakt z mladší až pozdní doby kamenné a navíc poloha nálezu v bočním údolí opětovně připomíná teorii o komunikaci, která mohla vést horskými údolími mezi Klenovem u Bystřičky a Pulčínem.

Loni získaná fakta a artefakty jsou či budou podrobeny odbornému zkoumání v zimních měsících, kdy archeologická činnost v terénu utichá a naopak se rozvíjí aktivita muzeálního a badatelského charakteru.