Jak se zrodí myšlenka? To ví přece každé dítě – v hlavě se rozsvítí a je to! A jak se v hlavě zrodí nápad přinášet světlo do domácností na čtyřech kontinentech? Žárovička, obvyklý symbol zrodu myšlenky, se tehdy v hlavě nerozsvítila, to víme naprosto jistě. Bylo to totiž asi dvě desetiletí před jejím vynalezením.
Před 161 lety, právě v květnu, bylo úředně rozhodnuto, že v Krásně na břehu řeky Bečvy může být (navzdory protestům místních obyvatel) postavena sklárna. Nechal ji vybudovat majitel panství hrabě Eugen Kinský a provozu se ujala sklářská firma vedená bratry Reichovými. Spojením s firmou S. Reich & Co získalo sklářství na Valašsku nevídaný rozměr a krásenské sklárny se brzy začaly orientovat na výrobu stínidel pro světla. Tehdy stínidla z Reichových skláren zářila především na petrolejových lampách, rozptylovala světla svíček a později se stala součástí plynových lamp. S počátkem 20. století dodával Reich stínidla i pro výrobce žárovek, včetně slavné firmy OSRAM, která se jejich výrobou dodnes zabývá.
Shrnuto: nejprve byly vyráběny stínidla na světla, pak vynalezena žárovka (ta Edisonova se rozzářila v roce 1879), potom dynamo (1881) a na něj pak navázaly první elektrárny (1881). V zámku Kinských budete mít možnost připomenout si všechny tyto události najednou a vrátit se tak do okamžiku, kdy se rozsvítilo v hlavě pana hraběte Eugena Kinského, jež vybudoval sklárny, které později skutečně zásobovaly svými stínidly čtyři kontinenty. O Meziříčské muzejní noci se bude pan hrabě snažit rozsvítit stínidlo z jeho vlastních skláren. Má k dispozici jakýsi speciální strojek (dynamo) i cosi malého skleněného s vláknem uvnitř (ano, je to žárovka), ale považte, jsme v roce 1855 a on tedy ještě neví, co s tím. A to ani netuší, že kousek od zámku pak budou mít Kinští i svou vlastní elektrárnu.
