Sv. Anna - patronky matek, vdov, těhotných žen, manželství, mlynářů, horníků, provazníků a Valašska; pomocnice šťastného sňatku a porodu, při požehnání a výchově dětí, přímluvkyně za déšť. Jejím atributem je mladinká Panna Maria s knihou (odkazuje na zaslíbení Mesiáše), lilie (symbol neposkvrněného dítěte) a Ježíš dítě.

Matka Panny Marie a babička Ježíše Krista je uctívána pro svou moudrost a zbožnost. S manželem Jáchymem nemohli mít děti, po letech modliteb a Božím příslibu jí anděl zvěstoval narození dcery Marie, jenž se má stát matkou Ježíše Krista. A tak počali dceru bez poskvrny hříchu dědičného. Annin příběh je znám z apokryfních textů, zemřela pravděpodobně přirozenou smrtí roku 12. Dnem jejího svátku byl v 16. století Řehořem XIII. ustanoven 26. červenec. Anenskou slavnost provázelo slavení bohoslužeb, průvody či poutě. V lidovém prostředí byla tato postava opředena zvyklostmi, jenž se pravidelně konaly a dodržovaly. Kdykoliv tento den totiž slaven nebyl, strhly se náramné bouřky, jenž zpustošily kraj. Annou byla svého času na Valašsku každá prvorozená dcera a v roce 1898 se dokonce jednalo o nejrozšířenější jméno.

Vyobrazení sv. Anny jsou různého charakteru. V etnografické podsbírce Muzea regionu Valašsko, na pracovišti muzea ve Valašském Meziříčí, se nejhojněji objevuje na podmalbách na skle. Šesti kusy je zastoupeno vyobrazení sv. Anny vyučující dívku Marii. Motiv je běžně označován také spojením Sv. Anna Samodruhá. Další dvě podmalby zachycují celou rodinu sv. Anny (tzv. Sv. Příbuzenstvo), tedy manžela Jáchyma, dceru Marii se snoubencem Josefem a malým Ježíškem. Zajímavé označení získalo znázornění Anny společně s Marií a Ježíškem, jakožto Sv. Anna Samotřetí. Toto provedení však ve sbírce zastoupeno není. Vsetínská etnografická podsbírka podmalby s tematikou sv. Anny neeviduje.

Na většině podmaleb je sv. Anna oděna do zelených šatů se žlutým (oranžovým nebo červeným) pláštěm. Na hlavě má červený (či bílý) šátek, nad nímž dominuje žlutá svatozář. Při ní sedí Panna Maria, zahalena do modro červeného pláště, s knihou v ruce. Ve dvou případech mají Anna a Maria barvy šatů znázorněny obráceně. Ústřední vyobrazení dotváří květinové vzory v horních částech podmaleb. V jednom případě je Sv. Rodina doplněna Duchem svatým v podobě holubice. Na třech podmalbách je pod ústředním motivem nápis, který přesně definuje, o kterého ze svatých patronů se jedná. V závislosti na místě původu podmaleb se liší barevné kombinace pozadí a stylizace svatých postav. Čtyři podmalby pocházejí z oblasti Severočeského okruhu, dvě z okolí Frýdecka a poslední dvě doposud nebyly lokalizovány.

Svatá Anna je oslavovanou patronkou Valašska, což se promítlo mimo jiné i do zasvěcení církevních staveb (nejen) v této lokalitě. V současné době se na území Zlínského kraje nacházejí kostely s patronátem sv. Anny např. ve Lhotě u Zlína, v Rožnově pod Radhoštěm (Dřevěné městečko – volná kopie jednolodního kostela z Větřkovic u Příboru vystavěná mezi lety 1939 – 1941), v Rajnochovicích (chrám Narození Panny Marie a sv. Anny), v Holešově (filiální kostel) či kaple sv. Anny v Jaroslavicích u Zlína nebo v Libosvárech, části obce Loukov. Na tato místa se konala (i neustále konají) poutní procesí, pravidelně každé úterý se slavily mše svaté, jelikož úterý bylo dnem narození sv. Anny. Této příležitosti využívaly také matky modlící se za uzdravení svých dětí či bezdětné ženy za dar dědice.