Staré stromy s dutinou nejen že připomínají minulé časy, jsou i domovem zajímavého světa hmyzu, ptáků, hub a savců. Už dlouho víme, že staré a poškozené stromy s dutinami, lysinami patří k v přírodě k tomu nejcennějšímu.
V dutinách žijí živočichové, které jinde najdeme stěží. Líbí se jim, že do dutin nefouká, v zimě nepromrzají, je tu dost jídla a v zásadě bezpečno. Některým broukům se tam líbí natolik, že skoro neopouštějí „rodný“ strom. Maximálně přeletí a přelezou pár stovek metrů. Pokud v okolí nejsou další staré stromy, výsadek zajde a nerozmnoží se. Dříve bylo v krajině starých stromů dost, nyní pro ně jaksi není místo. Ideální jsou proto staré aleje.
Zachovalých starých alejí je na Valašsku už málo. Hezká je alej podél cesty z Vidče na Hradisko. Tvoří ji hlavně jírovce a lípy s dutinami a lysinami. Několik alejí je také v okolí Valašského Meziříčí, Hustopeč a než byla vykácena tak i v Liptále.
Zajímavý je osud mohutného topolu v Halenkově, místní část Šuláčci. Dutinu má tak velkou, že se do ní vejde několik lidí najednou. Strom je zevnitř sežraný larvami různých brouků – u jednoho je to dokonce jediné známé místo výskytu na Vsetínsku. Je to tesařík Rhamnusium bicolor. V dutině se jich doteď narodilo mnoho stovek. Nedávno se ale topol zlomil a uschnul. Stále ještě stojí, ale nově narození brouci nemají kde najít nový domov. Nenajdou v okolí velký strom s dutinami. Až strom zmizí, zemřou jeho obyvatelé s ním.
Pak bude těmto málo pohyblivým druhům trvat desítky let, než se zase vrátí. Pokud chceme tyto druhy na Valašsku pro naše děti uchovat, nechme tu a tam stát umírající stromy v lesích, loukách nebo u řek a potoků. Nechme je stát jako svědky zašlých časů a taky jako útočiště bohatého života.
