V letech 2020 až 2022 se Muzeum regionu Valašsko podílelo na projektu, kterého cílem byla dokumentace a výzkum drobných provozních objektů a s nimi spojených technologií. Geograficky šlo o území dnes již zaniklého rožnovské panství a chronologické vročení se táhlo od konce 16. století přibližně do poloviny 20. století. Z muzejně-archeologického hlediska, bylo možné do projektu přispět zejména terénní prací – tedy hledáním zatím neobjevených provozů a potvrzováním nebo popřením existence objektů, které byly do té doby zaznamenány jenom písemně nebo na dobové mapě. Protože se obdobné aktivitě věnujeme v muzeu již delší čas (a pořád v ní, i po ukončení projektu, pokračujeme), mohli jsme přispět mnohými podnětnými informacemi.
Specifikem regionu Valašska je vysoký podíl tzv. lesních řemesel. Jak napovídá název, jde o druh manuální činnosti provozovaný v lesním prostředí. Typickým znakem je využití dřeva jako suroviny pro samotnou výrobu řemeslného produktu nebo jako energetického zdroje pro vlastní produkční činnost. S těžbou dřeva je spojená alespoň částečná mobilita výrobního areálu. Mezi hlavní lesní řemesla, které byly doloženy na Valašsku, řadíme sklářství, dehtářství, draslářství a uhlířství. Sklářství spadá do kategorie řemesel, které využívaly jenom energetický potenciál dřeva a surovinu pro vlastní výrobu si skláři dováželi (písky, křemenné slepence). Další výše uvedená řemesla využitkovávaly dřevo podle obou způsobů.
Archeologické dohledávání lokalit, kde bylo provozováno některé z lesných řemesel, je poměrně obtížnou záležitostí. Jednoduchost provozu a jeho krátká existence v kombinaci s dnešními rozsáhlými plochami lesů výrazně snižuje pravděpodobnost nálezu. Kromě již zmíněných dobových pramenů a klasické terénní prospekce jsme proto příležitostně i využili dvě nové technologické pomůcky. První z nich bylo letecké snímkování povrchu země – tzv. Lidar (metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu), pomocí kterého jsme získaly terénní snímky velkých území. Následně jsme na potencionálně pozitivní místo vyrazili, provedli jsme povrchovou prospekci lokality (ideálně i koryta přilehlé vodoteče) a podle povrchových znaků a akumulace drobných archeologických nálezů provedli sondáže. Ojediněle, zejména v příhodném terénu, jsme využili druhou technologickou pomůcku – georadar, který dokáže na základě odrazu elektromagnetických vln odhalit nerovnosti pod povrchem.
Mezi objevené lokality patří zejména sklářské provozy, které v krajině dobře dokládají uměle konstruované potoční terasy s hromádkami z popela a výrobního odpadu. Za nejzajímavější lokalitu můžeme považovat tzv. Mikulkovo pole v Hutisku-Solanci, kde se nám podařilo odkrýt destrukci sklářské pece. Podobný nález byl učiněn i v Dolní Bečvě v Horním Rozpitém. Pět dalších skláren máme doloženo zatím jenom na základě povrchových nálezů.
Přímo v terénu jsou doložitelné také stopy po pálení dřevěného uhlí. V tomto případě však platí, že je lepší přímá terénní zkušenost, než nejmodernější technika. Doklady o existenci milířů se totiž nacházejí nejčastěji pár centimetrů pod povrchem a regionální terénní znaky jsou pro lidarové skenování velmi těžce interpretovatelné. Avšak pomocí rýče se pod trávníkem, nebo lesní hrabankou lehce odhalí černá masa tzv. mouru (odpad po pálení uhlí), která jasně poukazuje na přítomnost milíře. Dva celé milíře i se základy pomocných konstrukcí jsme archeologicky odkryli na velkokarlovické poloze Babská. Obrovský komplex milířů jsme povrchovou prospekcí nalezli v Zubří-Páleniskách. Zjistit jeho celkovou rozlohu bude otázkou dalšího výzkumu, no podle předběžných odhadů by mohlo jít o největší milířiště na Moravě, případně v celé České republice.
O dehtárnách a draslárnách víme zatím jenom z písemných pramenů, no v terénu jsme je zatím nedokázali lokalizovat.
Pokud Vás zajímají řemeslné dovednosti našich předků (a to nejenom v lese), navštivte zámek Kinských ve Valašském Meziříčí, kde bude od 11. 2. do 4. 5. 2025 probíhat komorná výstava mapující vybrané výsledky projektu Stopy lidského umu.
