V roce 2011 jsme jsi připomenul 100. výročí druhého zvolení Tomáše Garrigua Masaryka poslancem říšského sněmu Rakouska-Uherska za valašská města, resp. za IV. volební obvod moravských měst - náležel do něj Rožnov, Vsetín, Vizovice, Valašské Klobouky, Bystřice pod Hostýnem, Bojkovice, Příbor, Kopřivnice, Nový Jičín, Štramberk, Zlín, Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou.
Masaryk se narodil roku 1850 v Hodoníně v rodině panského kočího a kuchařky, ačkoliv vešel do dějin jako univerzitní profesor, filozof, politik a první československý prezident, na svůj prostý původ nikdy nezapomněl; snad i proto jej Valaši měli tolik rádi.
Poprvé byl Masaryk poslancem za valašská města zvolen ve volbách roku 1907, prvních dle všeobecného hlasovacího práva. Až do tohoto roku se v monarchii přitom volilo systémem volebních kurií, do nichž byli občané děleni dle majetku, přičemž hlas občana z první (velkostatkářské) kurie měl větší hodnotu než v kurii čtvrté (venkovské). Po zavedení všeobecného hlasovacího práva směli volit všichni muži starší 24 let; ženy získaly volební právo až po vzniku Československa.
Ke kandidatuře za Valašsko Masaryka přesvědčil meziříčský lékař Jan Kraicz, k němuž Masarykovi pravidelně přijížděli na letní byt.
Masarykovo jméno dnes mimo jiné nese i naučná stezka, po níž se můžete vydat na okružní vycházku z meziříčského náměstí. Její dominantou je pomníček na Píškové připomínající, že zde Masaryk rád odpočíval při svých častých toulkách po okolí.
„Tatíček“ Masaryk se na Valašsko vracel i jako prezident, upomínkou na jeho návštěvu tak může být jedna z postelí v depozitáři meziříčského Muzea regionu Valašsko.
