Tam kde se teď tyčí ostré kopce Beskyd se v dávné historii naší planety, v době, kdy se po zemi proháněli dinosauři, rozkládalo hluboké moře. Na dně se pomalu hromadily usazeniny a vznikal pískovec, kterého jsou Beskydy plné. Výjimečně zde ale také docházelo k podmořské sopečné aktivitě. Pokud magma doputovalo až k povrchu a rozlilo se na dně moře, vznikly polštářové útvary, tak jak je známe i z dnešních mořských hlubin. Často však utuhlo ještě pod povrchem v podobě žil.
Vyvřeliny vzniklé v oblasti Beskyd a okolí se obecně nazývají těšínity podle města Těšína. Jsou neobvyklého složení, protože jen omezeně obsahují křemen. Často se jedná o tmavě šedé horniny, ovšem existují také světle šedé či nazelenalé varianty s dekorativním křemenem a dlouhými sloupci tmavých minerálů. Tuhnutí vyvřelé horniny probíhalo často za rozdílných podmínek. Znalý pozorovatel hned pozná za jakých. Stačí se na vzorek pozorně podívat. U jemnozrnných vzorků, kdy ani okem nerozlišíme jednotlivá zrníčka minerálů, probíhalo tuhnutí velmi rychle, neboť jednotlivé minerály nestačily vykrystalizovat. Naopak čím pomaleji tuhnutí probíhalo a čím více měl času krystal vyrůst, tím hrubozrnnější hornina vznikne. Horniny vznikaly během tolika proměnlivých podmínek, že popsat je pár větami je jednoduše nemožné. Příroda nám dokáže připravit mnohá překvapení.
Vyvřeliny jsou na Valašsku také široko daleko jedním z mála zdrojů zajímavých mineralogických ukázek – křišťálu, ametystu, kalcitu, chalcedonu, kašolongu či zeleně zbarvené plasmy. Mezi nejzajímavější místa s nálezy krystalů patří Petřkovická (někdy také Petřkovská) Hůrka nedaleko Jasenice nebo dnes už státem chráněná Hončova Hůrka u Skotnice. Z dalších zajímavých lokalit stojí za zmínku Stráník, kde je možné shlédnout polštářové lávy.