Sněhule severní (Plectrophenax nivalis) se vyskytuje přes léto v Arktidě a je tak vůbec nejseverněji hnízdícím pěvcem. V Evropě hnízdí v Grónsku, na Islandu, Skotsku, na severu Skandinávie, na ostrovech v Severním ledovém moři a na severním pobřeží Ruska.
Sněhule je poněkud větší než vrabec a její zbarvení se v průběhu roku velmi mění v závislosti na pelichání. Samec má ve svatebním šatě hlavu i břicho bílé, zatímco hřbet je černý. Křídla jsou z převáženě bílá, pouze letky jsou černé. Rovněž ocas je kontrastně zbarvený-jeho středem se táhně černý pruh lemovaný na stranách bílou barvou. Samice má v tmavém zbarvení přimíšenou hnědou barvu. Pokud se u nás objeví samec ve svatebním šatě, je velmi nápadný a upoutá i laiky. Sněhule je velmi důvěřivá, ale neklidná a pohyblivá, neustále poletující.
Sněhule patří do čeledi strnadovitých a hnízdí ve vysokohorském prostředí v suťovém pásmu nebo na otevřených bezlesích vřesovištích nebo v kamenité tundře. Je tažná, na zimu odlétá do jižnějších oblastí – ve velkých hejnech se vyskytuje hlavně na pobřeží Severního a Baltského moře.
U nás se řídce, ale pravidelně vyskytuje od října do dubna. Právě na jaře může být již samec vybarvený ve svém kontrastním zbarvení. U nás preferuje otevřenou krajinu především v nižších polohách, hlavně pole. Většinou jsou pozorováni jednotliví ptáci, méně často skupinky ptáků do 20 ex., výjimečně pak hejna o několika desítkách kusů. V době ledové se druh vyskytoval v našich oblastech na příhodných místech jako hnízdící.
V hnízdním období se sněhule živí hlavně hmyzem, zatímco na podzim a v zimě semeny různých plevelů a trav, zrním. Potravu sbírá hlavně na zemi. Výskyty druhu na Valašsku jsou známy nejčastěji od Choryňských rybníků, ale loni se objevil jeden pták i ve Vsetíně nad sídlištěm Sychrov. Pokud náhodou na svých toulkách přírodou zjistíte výskyt sněhule, pochlubte se svými zjištěními případně fotografiemi muzeu.