Valašsko má relativně jednoduchou geologickou stavbu. Je tvořena vrstvami a souvrstvími karpatského oblouku. V jednotlivých vrstvách a souvrstvích dominují na Valašsku dva druhy hornin, pískovce a jílovce. Střídají se, neboť vznikaly v různou dobu podle fáze horotvorného procesu. Pískovce bývají mocnější a jílovcové vrstvy zase tenčí.
Díky střídání těchto dvou hornin je Valašsko velmi náchylné na svahové pohyby, mezi které řadíme i sesuvy půdy. Většina těchto svahových pohybů je způsobena velkým množství vody po přívalových nebo dlouhodobých deštích či po rychlém jarním tání sněhové pokrývky. Skrze velké přívaly vody se horniny rozvolní, a pak už pouze účinkuje gravitace.
Nejvíce sesuvů v poslední době na Valašsku bylo po povodních v roce 1997. To bylo aktivováno na 500 svahů, ale pouze pár desítek ohrožovalo lidská obydlí a životy. Svahy, které ohrožovaly nejvíce, byly zabezpečeny. Mezi známá místa, kde proběhly sesuvy, patří svah u Jablůnky, na kterém lze vidět dodnes stopy po sesuvu, sedlo Vaculov nebo svah vrchu Kopec, kde pomalu pohybující se svah ohrožoval na desítky tisíc obyvatel, neboť hrozilo, že přeruší vodovodní potrubí.
Sesuvy nemají jen ničivou sílu, ale i tvoří. Na Valašsku dávají vzniknout jednak tzv. ďúrám, jeskyním, nebo jezerům, jejichž hráz vznikla právě sesuvem. Ďúry jsou pro odborníky typickým příkladem pseudokrasových jeskyní. Ty známe z mnoha míst Valašska a jsou typickým zimovištěm netopýrů. Některé z jeskyní jsou na velice frekventovaných místech. Příkladem je jeskyně Cyrilka na Pustevnách, kolem které denně projdou tisíce lidí. Jediné, co na její přítomnost upozorní, je informační tabule naučné stezky z Pusteven na Radhošť. Jiné jeskyně jsou v turisticky nepřístupných oblastech. Mezi ně řadíme Kněhyňskou jeskyně na svahu hory Kněhyně.
Druhým prvkem jsou hráze jezer. Na Valašsku víme o nižších desítkách jezer, které vznikly díky sesuvům. Bohužel jejich životnost je většinou krátká. Jedno z nich je i jezero na potoce Babínek, ukryté v lesích poblíž Nového Hrozenkova, či Jezerné, kde hráz vytvořená sesuvem byla lidmi využita, neboť na ní postavili hráz a vytvořili tak trvalé jezero.
Více zajímavostí a informací o sesuvech na Valašsku se dozvíte na výstavě Sesuvy půdy na Valašsku v Muzeu regionu Valašsko na Zámku Vsetín od 15. června 2025 do 17. srpna 2025. Budeme se na Vaši návštěvu moc těšit.
