Kos horský obývá především vyšší horské polohy a je ovlivňován klimatickou změnou tedy s oteplováním míří do vyšších nadmořských výšek, a tudíž můžou populace v posledních letech klesat, protože nemá vhodné klimatické podmínky už ani v našich horách. Hnízdí ve světlých jehličnatých podhorských a horských lesích s porosty keřů a pravidelně hnízdí v navazujících porostech kleče při horní hranici lesa. Je více ekotonový specialista, tedy vyhledává rozhraní mezi různými typy prostředí tedy je i náročný na biotop, přechod lesa na pomezí pastvin, luk, lavinových svahů, mokřadů, sutí, lesních světlin a pasek. Také se s ním můžeme setkat na okraji sečených luk u horských chat, kde může ztrácet i plachost.

Kos horský je tažný druh a zimuje především v oblasti marockého Atlasu a jižních pohořích Balkánu poblíž Středozemního moře a na Blízkém Východě.

Cílem celorepublikového projektu AOPK ČR bylo zjistit početnost a rozšíření kosů horských na našem území. K monitoringu byly vybrány mapovací kvadráty dle opakovaného pozorování od roku 2014 a předpokladu výskytu dle nadmořské výšky a typu biotopu.

Terénní práce proběhly ve dvou kontrolách, 1. kontrola: 20. 4. – 10. 5. 2025 a 2. kontrola: 20. 5. – 15. 6. metodou liniového transektu ve vybraných kvadrátech velikosti 1 x 1 km ve kterých byly zvoleny dvě linie o délce 600–700 m tak aby bylo území důkladně zmapováno, podél lesních cest, světlin, na pomezí pastvin, luk a kolem chat s rychlostí 1-2 km/h bez provokace hlasovou nahrávkou.

Na území Beskyd byli kosi horští nalezeni především v hřebenových partiích Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrších, na hřebenech Javorníků však zaznamenáni nebyli. Celkový počet z první kontroly byl 109 teritorií, především zpívající samci. V druhé kontrole, kdy se sledovaly především rodinky byl pozorován v 63 teritoriích, tedy zhruba třetina teritorií byla opuštěna pravděpodobně vlivem chladného a deštivého jara.

V obou kontrolách byli poměrně stejně početní a hnízdění úspěšné zejména v tradičních lokalitách jako Smrk, Kněhyně, Lysá, Travný, Malý Polom. Snadno jej uvidíte na Lysé hoře kolem chat a meteostanice, rizikem tam však jsou kočky domácí, které lidi donesly k chatám. Kočky je snadno uloví, především mláďata a výrazně ovlivňují jejich hnízdní úspěšnost.

Vzhledem k datům z atlasů hnízdního mapování můžeme říct, že od počátku nového tisíciletí sledujeme výrazný pokles v početnosti hnízdících párů podobně jako u ořešníka kropenatého. Odhad velikosti populace kosů horských byl jen na okrese Vsetín 600-900 párů (Pavelka, Trezner a kol. 2001). Křenek a Ševčíková (2019) odhadovali početnost pro CHKO Beskydy na 210-300 párů. Aktuálně jsme na počtu ca 100 hnízdících párů. Ptáci se posouvají do vyšších poloh a hřebenových partií, je to trend, který se děle na většině hnízdišť v Evropě ale také i na zimovištích kos horský stoupá do chladnějších poloh, tady je skutečně výrazně ovlivňován oteplováním klimatickou změnou.