Meziřská muzejní sbírka starých tisků má svůj základ v knihovně Občanské záložny, která ve Valašském Meziříčí vznikla roku 1872. Po vzniku dalšího důležitého spolku, a sice Musejního v roce 1884, byla knihovna Občanské záložny muzejnímu spolku předána. V následujících desetiletích byla sbírka postupně rozšiřována a k dnešnímu dni čítá 5099 evidenčních čísel starých tisků, rukopisů, kramářských písní a not. Na většině z nich se podepsal zub času, nesou stopy častého používání, některým chybí listy či dokonce byly dopisovány ručně. To vše je však zároveň cennou památkou na jejich dávné majitele, kteří je v minulosti uchovávali a jako rodinný a z generace na generaci děděný poklad opečovávali.

Cenné přírůstky získalo muzeum ještě koncem 19. století. Jak se dozvídáme z Knihy darů, v roce 1897 daroval muzeu páter Josef Vytopil Münsterovu Kosmografii českou z roku 1554. V roce 1898 přibyla do sbírek  Bible česká, oblíbená „melantriška“, vydaná u nejslavnějšího českého knihtiskaře Jiříka Melantricha z Aventýna v roce 1560. Hájkovu kroniku českou z roku 1541 daroval muzeu vsetínský spolek Snaha v roce 1899. Roku 1900 přibyla do sbírek tzv. Benátská bible z roku 1506 v a v roce 1902 jeden z nejkrásnějších českých tisků, Kancionál šamotulský z roku 1561.

Největší část sbírky je tvořena náboženskými tisky, a to i řadou nekatolických, což dokazuje, že Valaši tajně uchovávali svou víru i v době protireformace. Muzeum regionu Valašsko se může pochlubit první česky vydanou Biblí, tzv. Biblí pražskou z roku 1488, která se do jeho sbírky dostala v roce 1906. Ač jí chybí titulní list i několik prvních stran, její dávní majitelé se o ni s láskou starali a nechali dopsat chybějící stránky ručně. V roce 1996 byla tato kniha zrestaurována, díky čemuž z jejích stránek i dnes září jasné barvy ručně malovaných iniciál a černý a červený tisk neztratil nic ze své původní krásy. Stejně vzácný je další prvotisk z přelomu let 1497/1498, který už je navíc zdoben jemně kolorovanými dřevořezy. Jedná se o Nový zákon, který roku 1906 daroval muzeu páter Josef Spáčil z Tiché.

V souboru náboženských tisků vynikají dále Melantrichovy bible „melantrišky“ (z roku 1560/1651 a 1570), šestidílná Bible kralická (z let 1579–1594), i několik kralických jednodílek, tzv. bibliček. zapomenout nesmíme ani na třetí prvotisk, Bibli kutnohorskou z roku 1488. Muzeum opatruje také první vydání Třanovského kancionálu Cithara sanctorum z roku 1636, který je patrně jediným dochovaným exemplářem na území našeho státu.

Náboženské tisky dále obsahují soubor  asi 50 postil (výkladů k výňatkům z evangelií a epištol), početný soubor biblí a celou řadu kancionálů.