Rysová hora je nenápadný vrch o nadmořské výšce 554 m. n. m. Leží přibližně jeden kilometr jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. Většina místních obyvatel na tento vrchol chodí na obyčejnou procházku, ale geolog či paleontolog zde najde mnohem více.
Geologicky je lokalita příkrovovou troskou. Vznikla během denudačních procesů v oblasti dnešních Moravskoslezských Beskyd, které jsou součástí Západních Karpat. Na lokalitě, především v její horní části, nalezneme lůmek. Vrchol Rysové hory je tvořen pískovci, ale pod nimi jsou menilitové vrstvy. To jsou ty vrstvy, které nám poskytují vhled do třetihorního moře.
V třetihorách zde nebyla souš. Bylo zde moře. Paratethys. Toto moře se rozkládalo v oblasti Alp, Karpat, Balkánu a táhlo se až do západní Asie. Paratethyda představuje zbylé mořské vody po ústupu oceánu Tethys. Tethydy a následně Paratethyda postupně zanikala, jak se zvedala pohoří alpsko-karpatského oblouku.
Menilitové vrstvy, které jsou oligocenního stáří (cca 30-23 mil. let staré vrstvy), jsou představovány slínovci. V této hornině nacházíme zkameněliny, které nám dávají vhled do rybího společenstva třetihorního moře. Nacházíme elementy žraloka Cetorhinus parvus, rybu řádu bezostných Clupea sardinites, vzdálenou příbuznou dnešních sardinek a sleďů, zástupce lososovitých v podobě ryby Glossanodon musceli, ale i řádu lampovníků Oligophus moravicus, která žije ve větších hloubkách a má fotofory. Zastoupen je i řád hrdloploutví druhem Paleogadus siminescui či řád ostnoploutvých se zástupcem Anenchelum glarisianum. Mezi velmi vzácné nálezy patří ryba rodu Serranus, česky kanic.
Jako poslední byla z lokality Rysová hora popsána ryba druhu Scopeloides. Tato ryba je unikátní. Na jejím těle pozorujeme fotofory, což jsou orgány na povrchu jejího těla, které produkují světlo. Fotofory jsou typické pro hlubinné ryby. Byla posledním dosud známým dílkem do skládačky, jak vypadalo prostředí, kde všechny výše zmíněné ryby žily.
Díky přítomnosti Scopeloides a Oligophus jsme schopni doložit existenci IPM 1 zóny, pro kterou je právě typická přítomností hlubinných ryb se světelnými orgány. Zbylé zkameněliny ryb nalézaných na Rysové hoře jsou spíše mělkovodní druhy a typičtější pro rybí zónu IPM 2. Při srovnání s recentními druhy jsme schopni odvodit, že některé výše jmenované fosilní druhy zřejmě vertikálně migrovaly ve vodním sloupci, ale celkově prostředí z vrstev Rysové hory odpovídá otevřenému, relativně hlubokému moři s velmi teplými vodami. Zřejmě se jedná o oblast na hranici mezi kontinentálním šelfem a svahem.
Bohužel toto okno do třetihorního moře je ohrožené lidskou činností. Někteří jedinci naší populace si neváží přírody a v lokalitě se objevují četné černé skládky. Je velká škoda, že tato velmi cenná lokalita je tak znehodnocována. Byla by škoda, kdybychom takové místo zničili. Třeba Rysová hora nám ještě nevydala všechna svá tajemství a neřekla vše, co ví o životě v třetihorním moři.
