Během krátké existence první republiky působilo na Valašsku několik renomovaných architektů, kteří přinesli do místních sídel moderní funkcionalistickou architekturu. Jedním z nich byl i Bohumír Kupka (18. 12. 1900, Valašské Meziříčí - 19. 5. 1942, Osvětim), studoval Státní odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí u arch. Emanuela Pelanta a po jejím absolvování odešel na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u Pavla Janáka. Následně pracoval v různých ateliérech, v letech 1929-1941 učil na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Byl členem Sokola a zapálený vlastencem. Za německé okupace se zapojil do odboje v rámci ilegální organizace Sokola. Kvůli této činnosti došlo v říjnu 1941 k jeho zatčení a transportu do tábora v Osvětimi, kde zemřel. Kupka po sobě zanechal výrazné stavby jako vilu poslance Vencla v Rožnově pod Radhoštěm, školy v Rožnově, Vidči a Zubří či obchodní domy ve Valašském Meziříčí. Je také jedním z tvůrců návrhu legionářského památníku před budovou Obchodní akademie a VOŠ ve Valašském Meziříčí.
Jedním z Kupkových nejvýznamnějších návrhů je stavba jeho rodného domu, která se nachází ve Valašském Meziříčí-Krásně a v současnosti je prohlášena za kulturní památku. Kupka použil obytný přízemek domu své matky (nyní suterén), na který posadil čistý příklad funkcionalistické architektury. Celý dům byl postaven během roku 1933 za pouhých deset týdnů. Základ konstrukce tvoří cihelné pilíře a železobetonové stropy. Kupka se zde inspiroval architekturou Le Corbusiera a jeho českých následovníků. Zvýšenému přízemí dominují pokoje obrácené do zahrady a spojené s ní venkovní terasou se schodištěm. Patro je rozděleno na vagonovou chodbu s vestavěnými skříněmi a kajutové ložnice, nabízející patřičné soukromí jednotlivým členům domácnosti. Dům je vynikajícím příkladem meziválečné moderní architektury v regionu.
