30. 5. 1889 - 22. 2. 1966
Na konci května v roku 1889 se ve Vsetíně narodil Richard Pavlík, jeden z předních vlastivědných a kulturních pracovníků v regionu.
Pavlík pocházel z rodiny technického úředníka vsetínských skláren. Po absolvování učitelského ústavu v Kroměříži působil v letech 1908 – 1920 jako učitel na školách v Chropyni, Zborovicích a Hulíně. Jeho učitelskou dráhu přerušila I. světová válka, během níž sloužil jako záložní důstojník na ruské, italské a rumunské frontě. Od roku 1920 zastával Pavlík pozici odborného učitele na dívčí měšťanské škole ve Vsetíně, v roce 1928 jej jmenovali ředitelem školy v Hošťálkové. Během II. světové války se zapojil do odbojové činnosti v rámci organizací Obrany národa a Pro Vlast. Z důvodu odporu proti germanizaci, odešel Pavlík ze školství a začal pracovat ve funkci městského archiváře a kronikáře. Po válce se stal na čtyři roky ředitelem školy v Hovězí, nadále přitom vykonával práci archiváře, mimo to byl pověřen i vybudováním muzea ve Vsetíně.
Pavlík se během své profesní kariéry profiloval jako jeden z největších znalců vlastivědy Valašska. Publikoval přes 100 článků z historie, národopisu, či veřejného života. Napsal knihu Vsetín v boji za svobodu (1946), pro děti připravil Valašské pověsti ze vsetínského okresu (1956), je spoluautorem knih Okres Vsetínský (1938) a Vsetín (1946). Patřil k spoluzakladatelům časopisu Naše Valašsko, mimo něj působil také v redakci časopisů Dolina Urgatina. Během své archivářské činnosti sesbíral cenná osobní svědectví o konci II. světové války na Vsetínsku, či zachránil originál Fernadovy kroniky vsetínského panství. Také se mu podařilo zachránit před zničením nacisty část archivního fondu panství Hošťálková. Po válce stál u počátku souboru Vsacan a velkou měrou se podílel na organizaci výstav jako třeba Valašsko v práci (1949). Pavlík shromažďoval písemné památky i fotografie z historie a svou aktivitou se zasloužil o vznik Okresního archivu ve Vsetíně v roce 1948. V archivu působil do roku 1955, kdy odešel do penze z důvodů těžké oční choroby, na jejíž následky 22. 2. 1966 zemřel.
