Horniny jsou dalekohledy do geologické minulosti krajiny. Chceme-li znát ty nejstarší dějiny naší oblasti, musíme se vydat do černouhelných slojí, které leží téměř 2 km pod hřebenem Moravskoslezských Beskyd.
Černé uhlí začalo vznikat v prvohorách, v období karbonu před zhruba 300 miliony let. Na našem území panovalo tropické klima a nacházelo se zde mělké, bažinaté moře. Do něho ústily řeky, které sem přinášely velké množství štěrku z horských masivů okolo. Málokdo ví, že se v oblasti dnešních Krkonoš tyčilo v tu dobu pohoří o velikosti Himálaje! Vzhledem k tropickému klimatu zde probíhalo intenzivní zvětrávání a tak se tyto velehory poměrně záhy zmenšily. Podél prvohorních řek rostly přesličky a plavuně, v mělkých lagunách se ukládaly jejich odumřelé zbytky, tlely bez přístupu kyslíku a postupně tak vznikalo černé uhlí. V prvohorách se také začala dramaticky rozvíjet živá příroda. Některé druhy na Zemi žijí dodnes (např. „živoucí fosilie“ loděnka hlubinná), jiné se evolučně vyvinuly (přesličky, plavuně, hmyz, ryby, paryby) a jiné zcela vyhynuly (trilobiti).
V druhohorách byla oblast budoucích Beskyd zalita oceánem Tethys, ve kterém usazováním a stmelováním zrn písku vznikal pískovec a další usazené horniny. Na dně oceánu žili koráli, dnes vyhynulí amoniti a jiní měkkýši. Odumřelé vápenaté schránky těchto živočichů daly vzniknout vápenci a jejich fosilie lze dodnes na Valašsku najít. Druhohory jsou obdobím dinosaurů, avšak jejich fosilní nálezy z Beskyd nemáme – na otevřeném moři nežili.
Dramatická změna přišla koncem druhohor a ve třetihorách (před 60 miliony let), kdy v důsledku alpinského vrásnění moře ustoupilo a došlo k opakovaným horotvorným pohybům a k vyzdvižení mořských usazenin do podoby karpatských pohoří. Na vrstvy černého uhlí, které byly už v tu dobu překryty velkou vrstvou hornin, se tak nasunul příkrov Moravskoslezských Beskyd. A právě z tohoto důvodu je případná těžba uhlí na Frenštátsku silně riziková. Těžba by totiž kromě znečištění životního prostředí mohla zapříčinit nestabilitu podloží a způsobit rozsáhlé sesuvy půdy.
Nově vzniklé Beskydy měřily v třetihorách okolo 3 000 metrů nad mořem. Od té doby už nerostou a postupně se snižují a zarovnávají erozním působením vody, větru a ledu.
Pochopit vývoj krajiny tak dávných období je nesnadnou záležitostí. O jeho správnou interpretaci se pokusil projekt Muzea regionu Valašsko, jehož výstupy v podobě interaktivních her a učebních pomůcek jsou návštěvníkům i školám k dispozici.