Pokud jste navštívili výstavu Hračky ze staré půdy ve vsetínském zámku, všimli jste si i poněkud nenápadné látkové panenky - „Hadrové Ančky“, která je považována za nejstarší nepřetržitě vyráběnou textilní hračku na světě! Její příběh se začal odehrávat v Americe před téměř sto lety…

V roce 1915 získal americký výtvarník, novinář, spisovatel a hudebník Johnny Barton Gruelle (1880–1938) u patentového úřadu Spojených států ochrannou známku na design textilní panenky „Raggedy Ann“. K jejímu návrhu ho inspirovala obyčejná panna podomácku ušitá ze zbytků látek, nalezená na půdě domu Gruellových ve státě Ohio. Staré panence přimaloval Gruell obličej, opatřil jí nové šaty a věnoval ji dceři Marcelle. Po předčasné smrti dcerky (zemřela ve 13 letech) nechává otec její oblíbenou hračku patentovat a barvité příběhy ze života hraček na staré půdě, v nichž je právě hadrová panenka hlavní hrdinkou, vydává roku 1918 knižně s vlastními ilustracemi.

Skromně vypadající Gruellova panenka „otrhané“ Anny se v následujících desetiletích stala nejen v Americe, ale i v dalších anglicky a španělsky mluvících zemích velmi populární hračkou. I u nás se těšila velké oblibě. V českém překladu byla kniha vydána v roce 1929 pod názvem Hadrová Ančka. (V roce 1994 vyšla nově v převyprávěné verzi Ljuby Skořepové.) Doplňkem prvního knižního vydání byla i textilní panenka. Její autorkou a ilustrátorkou české verze knihy byla pozapomenutá pražská malířka německého původu Otty Schneiderová (1875–1957), která ve svém návrhu sice dodržela hlavní znaky Gruellovy patentované předlohy, ale zároveň vyšla z místní tradice a vytvořila mile prostou, něžnou panenku, která je bližší českému naturelu.

Jeden exemplář „Hadrové Ančky“ – panenky vysoké 34 cm s tělíčkem vycpaným vatou a opatřeným všitým srdíčkem, s vlněnými vlasy a s očima z černých korálků - je zastoupen i v textilní sbírce Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kam se panenka dostala jako součást kolekce hraček z pozůstalosti malířky Marie Fischerové Kvěchové. S Ančkou si hrávala malířčina dcera Jelena, pozdější etnografka Národního muzea.