Do zámku v Lešné u Valašského Meziříčí se na novou návštěvnickou sezónu vrátila nadživotní podobizna Jeho Eminence Františka Saleského kardinála Bauera. Jaká je jeho vazba k Lešné a co odhalilo restaurování díla?
Rozměrný obraz (320x202 cm) byl v říjnu 2025 převezen do zámku Kinských ve Valašském Meziříčí, kde prošel náročným restaurováním. Poškozená malba byla nejprve fixována japonským papírem, sňata z podrámu a byly z ní odstraněny textilní záplaty. Po vyčištění bylo zteřelé plátno dublováno (nažehleno) novým lněným plátnem. Takto zpevněná podložka malby mohla být po odstranění japonského papíru vyčištěna a zároveň byly odstraněny nepůvodní přemalby. Následovalo tmelení vypadnutých části malby a retuše akvarelovými barvami tak, aby obraz neztratil nic ze své vypovídající hodnoty. Restaurované plátno pak bylo napnuto na nový pevnější podrám a adjustováno do dubového rámu. Celý proces u tak rozměrného díla si vyžádal součinnost tří restaurátorů a od března 2026 je obraz opět vystaven při vstupu do zámku Lešná ve Valašském Meziříčí.
Rozměrná olejomalba z roku 1906 je dílem malíře Augustina Němečka, který působil jako pedagog na české reálce v Kroměříži. Obraz byl namalován krátce po té, co byl Bauer zvolen 8. olomouckým arcibiskupem (1904). Na malbě je však zachycen i se znaky kardinálské hodnosti. Jak je to možné? Při restaurování malby vyšlo najevo, že znaky kardinálské hodnosti (berla, bílá mitra, biret, heraldický znak kardinála a další insignie) byly na obraz domalovány dodatečně až po jmenování kardinálem v roce 1911. Tou dobou už byla malba poškozená, protože nějaký čas ležela srolovaná v nevhodných podmínkách. V souvislosti s restaurováním obrazu byl vzat v potaz i historický význam reprezentativní podobizny, a zatímco běžné retuše byly odstraněny, nepůvodní „domalby“ kardinálských insignií byly na obraze ponechány.
Prof. František Saleský kardinál Bauer (1841–1915) byl jedním ze sedmi rakousko-uherských kardinálů. Jeho zvolení bylo pro české země velikou událostí – byl Čech a navíc ani nebyl šlechtického původu. Pocházel z Hrachovce, dnešní součástí města Valašské Meziříčí, z rodiny mlynáře Františka Bauera a jeho ženy Anny, rozené Pekárkové původem z Lešné. Kardinál, který se zasloužil o jazykovou rovnoprávnost na Moravě, proslul udělováním svátostí a v průběhu svých církevních úřadů vysvětil desítky kostelů a oltářů, na svůj prostý původ nikdy nezapomněl. Nedaleko místa, kde stával jeho rodný mlýn, nechal z vděčnosti a lásky k rodičům postavit památník. V témže roce nechal pro rodiče, původně pohřbené u kostela v Lešné, ve Valašském Meziříčí zbudovat sochami zdobenou hrobku. Pozůstatky hrobky a náhrobky z Lešné jsou nyní součástí areálu u kostela Nejsv. Trojice ve Valašském Meziříčí.
