Od 6. května 2023 bude v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí probíhat výstava Muzea regionu Valašsko a Muzea jihovýchodní Moravy s názvem „Poklady východní Moravy“ věnující se, jak napovídá název, „pokladům“. Bájné poklady, střežené horskými duchy nebo dušemi jejich původních lidských majitelů, jsou v odborné archeologické terminologii označované jako depoty. Jde o úmyslně vytvořené soubory předmětů určené k uložení na vybraném místě. Dělíme je na reverzibilní a ireverzibilní. Reverzibilní depot je ten, který jeho majitel uložil do země tajně a počítal s tím, že si ho jednoho dne vyzvedne. Nejčastěji jde o surovinu (kov nebo ušlechtilý kámen), polotovar z cenného materiálu nebo od včasného středověku se objevující soubory mincí. Tyto depoty spojujeme hlavně s obchodníky a řemeslníky. Jde tedy zřejmě o doklady ekonomické činnosti. Druhý typ depotu – ireverzibilní – nachází své interpretace v náboženské a sociokulturní rovině. Základním předpokladem je, že šlo o obětiny bohům či dary mrtvým předkům. Soubor předmětů se do země ukládal v průběhu společenského rituálu na pečlivě vybraném místě. Díky účasti na společném obřadu celá komunita věděla, kde se tento depot nachází, ale jeho uložení bylo považováno za trvalé. Jednoduše ho chránila jeho posvátnost, protože případné vyzvednutí se rovnalo svatokrádeži.
Dále je možné depoty rozdělit podle období a typu předmětů, které jsou v nich obsaženy. Co se historického dělení týče, depoty se začínají objevovat od doby, kdy se společnost usadí a začne být produkčně činná – jde tedy o období mladší doby kamenné. Nejvíce nálezů depotů však pochází z rozhraní doby bronzové a železné. Soubory této epochy patří také k největším, co se jednotlivých kusů artefaktů týče, a také jejich obsah je velice pestrý. Na základě typologie předmětů je možné vytvořit několik základních skupin – surovina, polotovar, nástroj, zbraň, šperk a platidlo. Samozřejmě existuje množství dalších, vzájemně se prolínajících podkategorií a také samotný význam určitého předmětu pro společnost se v průběhu času mohl výrazně změnit. Například bronzová sekera, tedy poměrně jednoduchý nástroj či zbraň, mohla posloužit také při ceremoniální směně nebo společenských rituálech (svatba, pohřeb).
Mezi nejzajímavějšími depoty, které budou prezentované na výstavě, určitě patří hromadný nález stříbrných mincí z Loučky u Valašského Meziříčí. Minuloroční objev obsahující skoro osm set drobných stříbrných ražeb udivuje svou rozmanitostí. Mince je možné datovat do poměrně dlouhého období přibližně od poloviny 16. století do poloviny století následujícího. Také geografický původ jednotlivých mincí je pestrý – majoritu tvoří převážně mince habsburských panovníků (výrazně je zastoupen zejména Rudolf II.) z prakticky všech částí podunajského soustátí. Početný je i soubor polských mincí, kde převládají groše Zikmunda III. Vasy. Poslední velkou skupinu zastupují platidla pocházející ze Svaté říše římské. Zastoupeny jsou zde různá říšská města (např. Štrasburk, Schaffhausen), biskupství (např. Worms) nebo hrabství (např. Hanau-Lichtenberg).
Výstava v zámku Kinských potrvá do 22. října 2023. Její součástí bude i doprovodný program, jako například komentovaná prohlídka s archeologem během Meziříčské muzejní noci, lektorský program pro školy nebo přednáška během Mezinárodního dne archeologie.
