Každoroční podzimní stěhování tažných ptačích druhů do zimovišť na jih začalo již koncem července. Asi jste ani nezpozorovali, kdy přesně odletěly hejna rorýse obecného, který svým křikem a bravurním svižným letem bez odpočinku oživuje třeba prostředí některých vsetínských sídlišť. Z našich ptáků odlétá rorýs nejdříve (a na jaře také přilétá mezi posledními). Již od konce července až do začátku srpna, ačkoli se léto zdá v plném proudu, odlétá drtivá většina našich rorýsů na jih. .

V červenci a srpnu se houfují k odletu čápi bílí, kteří v hejnech po desítkách kusů využívají teplých stoupavých vzdušných proudů k nabrání velké výšky a pak klouzavým klesáním letí na jih. Táhnou v úzkém koridoru buď jihozápadním nebo jihovýchodním směrem. To příbuzný čáp černý se u nás zdržuje déle, až do začátku září, přičemž je často vidět na řece Bečvě při lovu potravy. Do zimovišť táhne přes Evropu v široké frontě. Jako u rorýse obecného a čápa bílého je jejich konečnou stanicí střední a jižní Afrika.

Polovina září je pak vrcholem tahu kachny divoké, lidově zvané březňačky. Tah bývá pozorován především na větších rybnících a Bečvě, kde se ptáci krmí a odpočívají – zvýšený výskyt kachen využívají myslivci k honům a čekaným. Část populace druhu však u nás zůstává na nezamrzajících úsecích řek a potoků i při silných zimách, stejně jako polodivoké populace ve městech.

Září je měsícem, kdy odlétá nejvíce jedinců dalších dvou z druhů hnízdících v blízkosti člověka – vlaštovky obecné a jiřičky obecné. Netáhnou však jen vlaštovky a jiřičky, další druhy drobných pěvců táhnou pro běžného člověka nepozorovaně ve vegetaci a jen ornitolog znalý hlasových projevů zachytí průtah jedinců např. pěnice černohlavé, budníčka většího a mnoha dalších druhů, které mají v poslední dekádě září tahové maximum.

Tah probíhá u některých ptáků hromadně v hejnech (třeba vlaštovka, rorýs či špaček obecný), u jiných individuálně (kukačka). Výška letu při tahu nebývá vysoká, většinou 450–750 m nad terénem, 90 % všech táhnoucích jedinců nepřekračuje výšku 2 000 m nad terénem. Tahová výška závisí na počasí a především na viditelnosti. Při mlze táhnou práci těsně nad terénem, většinou těsně nad vrcholky stromů. Liší se i denní doba tahu, hmyzožraví ptáci táhnou většinou v noci a přes den sbírají potravu, zatímco jiné druhy (dravci, špačci) táhnou přes den.