Listopad se pomalu chýlí ke svému konci a v této době ustává i ptačí tah. Ptáci, kteří se zde vyskytují ve větších hejnech jsou buď domácí druhy nebo druhy, které přilétly ze severu a mají u nás zimují. Naše zima je totiž o hodně mírnější než ta na Sibiři.
V říjnu a listopadu se většinou ve velkých výškách se objevují severské divoké husy – husa polní a husa běločelá. Jejich průtah je možné pozorovat kromě rybníků i na horských hřebenech či sedlech, případně za mlhy i v okolí Vsetína. Husy se při letu hlasitě projevují, dají se tak spíše uslyšet než uvidět. Husy usedají k odpočinku až na hladiny velkých vodních nádrží na jižní Moravě. Na Novomlýnských nádržích jich mohou být někdy až tisíce.
Koncem října, konkrétně dne 23.10., prolétávala přes Valašsko hejna havrana polního a kavky obecné z jejich hnízdišť ve východním Polsku, na Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku.Tito krkavcovití ptáci patří k pěvcům, ale na rozdíl od svých menších příbuzných mají nehezké silné krákavé hlasy. Hejna těchto černých ptáků vyhledávají často jako zdroj potravy pole se zbytky kukuřice. U nás se přes zimu vyskytují v nížinách a v okolí velkých měst. Ptáci, kteří u nás žijí přes léto a tady hnízdí, nejsou tak otužilí jako jejich severští kolegové a na podzim odlétají na jihozápad Evropy. Naši domácí krkavci si tak na zimu vymění místo s krkavci severskými.
Málo známo však je, že podobně se u nás střídají také sojky obecné, přeletují ovšem jen v malých hejnech. Jde o mladé jedince ze severských jehličnatých lesů. Těchto přesunů ze účastní i středoevropští ptáci, kteří svoji pouť končí až ve Francii.
Obecně platí, že ptáci táhnou na podzim nejvíce při protivětru, tedy jižním větru a jejich tah je pozorovatelný spíše za špatného počasí – mlhy. Podobného počasí využívají ornitologové k pozorování tahu nebo k natažení sítí a kroužkování ptáků na místech, kde se tah ptáků koncentruje.
