Rok 2023 se zařadil na druhé místo mezi nejteplejšími roky za 67 let měření na meteorologické stanici, která se nachází v areálu vsetínské hvězdárny. Jeho průměrná teplota 9,5 °C byla o 1,3 °C vyšší než dlouhodobý normál. Rekordmanem nadále zůstává rok 2014 s teplotním průměrem 9,7 °C. I když se vloni několikrát mluvilo o suchu, nakonec na Vsetíně spadlo úhrnem mírně nadprůměrných 897,7 mm srážek.
Nejsilnější mráz jsme zažili ráno 7. února, kdy teplota vzduchu klesla ve standardní výšce dvou metrů nad zemským povrchem na -16,1 °C a v přízemní výšce pěti centimetrů na -19,2 °C. I tento „mrazík“ přispěl k tomu, že se únor s průměrnou teplotou 0,5 °C stal nejchladnějším měsícem roku.
Naopak, nejteplejším měsícem byl s průměrnou teplotou 19,4 °C červenec a největšího horka jsme si užili odpoledne 16. července. Rtuť v teploměrech se tehdy ve stínu „vyšplhala“ na rovných 34 °C. Tento den byl jedním z celkem 15 tropických dnů (s maximální teplotou 30 °C a vyšší).
Velkou zásluhu na tom, že loňský rok dosáhl vysokého teplotního průměru, měl rekordně teplý měsíc září s průměrnou teplotou 16,2 °C, která byla o 3,5 °C vyšší než normál. Téměř po celý měsíc nás provázelo slunečné počasí s maximálními denními teplotami stoupajícími častokrát nad 25 °C. Září bylo vlastně dalším letním měsícem a z hlediska průběhu počasí možná tím nejpříjemnějším.
Po nejteplejším září následoval třetí nejteplejší říjen (s průměrnou teplotou 11,5 °C), a protože také listopad byl teplotně nepatrně nadprůměrný, zapsal se podzim roku 2023 s průměrnou teplotou 10,7 °C do statistik vsetínské meteorologické stanice jako nejteplejší podzim v její historii.
Září nebylo jen slunečným a mimořádně teplým, ale se srážkovým úhrnem 24,3 mm (pouhých 30 % normálu) též nejsušším měsícem roku. Opakem byl měsíc srpen, kdy napršelo 180 mm, což se rovnalo 217 % normálu! Jednalo se o druhý nejdeštivější srpen v tomto století po srpnu roku 2006 se srážkovým úhrnem 195 mm. Za jeden den spadlo nejvíce srážek 17. července, a to 55,1 mm.
Loňská sezóna bouřek trvala na Vsetíně docela dlouho, když začala prvním ojedinělým bleskem zaznamenaným již 10. března a skončila po více jak sedmi měsících 14. října. Celkově byly bouřky zaregistrovány ve 32 dnech a čítač úderů blesků při nich zachytil 584 výbojů (typu oblak – země do vzdálenosti přibližně 15 až 20 kilometrů od meteorologické stanice).
Bouřky většinou doprovází silný vítr. Vloni však nejsilněji foukalo až v prvním listopadovém týdnu, kdy se nad západní Evropou prohloubila tlaková níže pojmenovaná meteorology „Ciarán“, kolem které do střední Evropy zesiloval vítr od jihozápadu. Staniční anemometr změřil nejsilnější náraz větru 2. listopadu o rychlosti 19,1 m/s (68,8 km/h).
Milovníci sněhu měli největší radost v prosinci, především v jeho první polovině, kdy valašské kopce pokrývala až nečekaně vysoká bílá „peřina“. U sněhoměrné lati na zahradě hvězdárny ležela 4. prosince sněhová vrstva o výšce 28 centimetrů, což bylo maximum loňského roku. Za 24 hodin tu nasněžilo nejvíce 23. prosince, ale pokrývka vysoká 15 centimetrů v průběhu Vánoc díky oteplení a dešti velmi rychle roztála a do nového roku jsme vstoupili už beze sněhu.
Zdroj informací: Český hydrometeorologický ústav
