Každý, kdo procházel Valašským Meziříčím, se dozajista již někdy setkal s prací Ambrože Špetíka. Ať již s polychromovanou dřevěnou Madonou s malým Ježíšem v náručí, která shlíží z budovy městské knihovny na staré krásenské radnici, či se sochařským portrétem slavného historika Františka Palackého před místním gymnáziem nesoucím jeho jméno. V nedaleké obci Krhová naleznete pomník T. G. Masaryka a další realizace např. v Kelči, Zašové či v Rožnově pod Radhoštěm.
Ambrož Špetík (1921 – 2005) se narodil v Bystřici pod Hostýnem, ale již od deseti let žil ve Valašském Meziříčí. Zde začal navštěvovat kurz modelování a řezbářství sochaře Miloslava Bublíka, profesora odborné dřevařské školy, do které také později nastoupil. Pro nemoc ji ale musel přerušit a ve studiu pokračoval na Baťově Škole umění ve Zlíně, kde strávil celou 2. světovou válku. Velký vliv na něj měl jeho učitel, sochař Vincenc Makovský. Již během školy realizoval první zakázky, se svými spolužáky navrhl sochy pro zlínskou městskou kašnu a jako závěrečnou práci vytesal masivní dřevěnou mříž pro absolventy Baťovy školy, s ústředním motivem iniciál ABŠ.
Během svého života vytvořil Ambrož Špetík, který se usadil ve Valašském Meziříčí, mnohé monumentální práce do venkovního prostoru i architektury. Mezi jeho nejvýznamnější sakrální práce patří pětidílný reliéf pro poutní chrám na Hostýně. Kromě oficiálních zakázek měl velmi v oblibě portrétní tvorbu a v neposlední řadě drobné žánrové i žertovné plastiky, ve kterých zpodobňoval své přátele či různé životní situace.
