V zimním období s dostatkem sněhu se obyvatelé obcí položených ve vyšších polohách Valašska mohou častěji setkat s ptákem, který v hnízdním období obývá jen horské lesy. Většinou však uslyší jen jeho nápadný hlas gerrr rychle opakovaný za sebou. Kdo má štěstí, může jej spatřit na své zahradě nebo dokonce na krmítku pro drobné ptáky
Ořešník je nápadně vybarvený pták se základním tmavohnědým zbarvením s ostře ohraničenými bělavými skvrnami na většině těla a krátkým silným zobákem. Temeno je bez skvrnění. Dosahuje velikosti sojky. Je obyvatelem původního severského lesa - tajgy. Proto je rozšířen v severních částech Evropy a Asie, ale také v horských polohách Evropy ležících dále na jih. Patří k čeledi krkavcovitých. V našich podmínkách se původně vyskytoval pouze na hřebenech Beskyd s přírodními horskými smrčinami. Po rozšíření smrku lesníky i do nižších poloh se tento druh přesunul také níže. V některých letech se k nám přesunují práci ze severní Evropy nebo až z daleké Sibiře – tento výskyt má často charakter invazí. Hnízdí většinou v mladších a hustších jehličnatých porostech. Již v únoru páry obsazují hnízdiště a v březnu staví hnízdo. V dubnu pak již hnízdí.
Ořešník se živí především semeny jehličnatých stromů, dále lískovými ořechy a jinými semeny. V oblibě má třeba bukvice. Na podzim vyhledává i plody ovocných stromů především švestek a jejich pecky. Konzumuje však i živočišnou potravu – jde o různý hmyz, hlavně brouky, ale také vybírá hnízda zemních vos. V podzimních dnech ovšem ořešníci pamatují i na zimu a vytvářejí si na mnoha místech svého revíru do okruhu 2 km zásobárny potravy, které pak v zimě zakryté pod sněhem vyhrabávají. Mnohé však nenajdou, další jim zkonzumují drobní hlodavci. Jde každopádně o velmi zajímavého ptáka. Jeho pozorování však vyžaduje mnoho času a trpělivosti, protože je velmi plachý.