Na oteplující se klima nereaguje jen člověk, ale hlavně okolní příroda – rostliny a živočichové. Kromě velmi dobře dokumentovaného šíření mnoha druhů na sever a zároveň stoupajících do vyšších nadmořských výšek – těchto výzkumů se pravidelně účastní většina muzejních přírodovědců – nenápadně probíhá též i další změna v chování a bionomii motýlů obecně. Některé druhy totiž v podmínkách teplého klimatu, jako bylo donedávna v rámci České republiky hlavně na jižní Moravě v tzv. Pannonské oblasti, tvoří místo jedné i 2 až 3 generace v roce. Například u žluťásků rodu Colias či bělásků rodu Pieris se druhá až částečná třetí generace objevuje v klimatických podmínkách střední a severní Moravy již dlouho a pravidelně. Stejně tak funguje i všudypřítomný modrásek jehlicový (Polyommatus icarus). U některých druhů byla dříve vzácná částečná druhá generace i v severní části Zlínského kraje, která ale byla vždy slabší, než ta první – jarní. Mezi tyto patří například perleťovci: p. dvanáctitečný (Boloria selene) či p. fialkový (Boloria euphrosyne). U těchto druhů navíc záleželo vždy i na počasí v daném roce, kdy v případě celkově chladnějšího a deštivějšího počasí žádná druhá generace nebyla a motýlí kukly přeležely přes zimu až do dalšího roku. Jsou však druhy, které ve střední a severní části Zlínského kraje dříve více než jednu generaci netvořily a nyní je nově již pravidelně v druhé generaci nacházíme. Mezi tyto patří například okáč třeslicový (Coenonympha glycerion), jehož první částečnou druhou generaci jsme na Valašskokloboucku zaznamenali při terénních podzimních výzkumech v roce 2022 a letos jsme již v okolí Horního Lidče nasčítali několik desítek jedinců této nové druhé generace. Vloni nás velmi překvapili i dva jedinci hnědáska jitrocelového (Melitaea athalia) na počátku září ve Velkých Karlovicích. Při analýze takových nálezů nám velmi pomáhají jak muzejní sbírky (kde se jejich studiem a databázováním všech nálezů dá velmi dobře vyhodnotit běžná doba letu všech druhů za dlouhé časové období, ale i dříve zaznamenané podivnosti, protože takové nezvyklé kusy sběratelé do svých sbírek velmi ochotně a rádi zařazovali), tak i historická literatura (která opět často vycházela z tehdejších sbírek či nálezových lístkových kartoték). Například databáze Muzea regionu Valašsko obsahuje již cca 140 000 údajů o historickém i recentním rozšíření hmyzu v ČR. S oteplujícím se klimatem může takových nálezů mnoha druhů přibývat a je proto nutné být kdekoli v terénu ostražitý a čekat věci dříve nemožné.
