Valašskomeziříčský, respektive krásenský rodák Leopold Christ (18. 1. 1906 – 17. 4. 1985) proslul především jako umělec, sochař a pedagog na uměleckých školách v Karlových Varech a Bechyni. Po odchodu do důchodu ještě učil na meziříčské Lidové škole umění. Jeho rozsáhlé dílo je rozeseto po celých Čechách a Moravě, málokdo však ovšem ví, že ve Valašském Meziříčí se ukrývá jiný, neméně zajímavý Christův počin; je jím takřka zapomenutá rukopisná kronika, obsahující stovky stran textů, kreseb, ilustrací i historických fotografií, dokumentující běžný každodenní život v našem městě v 1. polovině 20. století přesně tak, jak si jej tento mistr pamatoval. Její součástí jsou tedy nejen osobní vzpomínky na rodinu a přátele, často včetně takřka detailního popisu konkrétních osob, ale i historky vztahující se k nejrůznějším dobovým událostem či „postavičkám“, které často svérázně doplňovaly kolorit maloměsta. Nechybí líčení nejrůznějších festivit, konaných v rámci církevního a běžného kalendářního roku, popis pravidelných jarmarků na náměstí, rybolovů na Bečvě i v místních rybnících či připomenutí radostí i strastí obyvatel zdejších městských chudobinců; ten krásenský stával pod Oborou, meziříčský na Žerotínově ulici. V protikladu k jejich smutným životům stojí povídání o životě meziříčské šlechty, ať už to byl Rudolf Kinský, nebo pozdější hraběcí rodina Seilernů. Pokud vás zajímá, jak se L. Christ zamýšlí, co například na krásenskou kaštanovou alej „studentů vzpomíná, co stisků a políbení ruky a nesmělých polibků viděla, kolik něžných pohlazení a slov slyšely ty stromy, vážné, majestátní ve své kráse...“, máte nyní jedinečnou příležitost. Ve středu 18. června proběhne v kostele sv. Trojice na Sokolské ulici vzpomínková přednáška „Nad kronikou Leopolda Christa“, doprovázená promítáním nejzajímavějších snímků z tohoto úctyhodného díla, které se snad jednou pro svou výjimečnost dočká knižní podoby.
