V nynější mrazivé zimě můžete na některých úsecích Bečvy vidět zajímavou kachnu, dříve pouze zimního hosta ze severu.
Morčák velký má odlišné vzezření od běžné kachny divoké. Je nápadně větší a štíhlejší, hlava je velká s úzkým červeným zobákem. Samci jsou vybarvení krásně kontrastně černobíle, hlava a část krku pak tmavě zeleně. Samice a pohlavně nedospělí ptáci mají hlavu červeně hnědou s chocholkou na její zadní části. Tělo je šedé.
Morčák se za potravou potápí. Živí se především malými rybami do 10 cm délky, štíhlejší ryby pozře i delší. Doplňkovou potravou jsou vodní měkkýši, červi, hmyz a jeho larvy.
Ptáci ze severských populací u nás zimují v malých či větších hejnech tam, kde dosud nezamrzla vodní hladina. Největší hejno v našem regionu bylo spatřeno v únoru na nové štěrkovně u Hustopečí nad Bečvou. Na malé části nezamrzlé hladiny bylo nahloučeno 95 ptáků.
Morčák u nás v posledních 20 letech také pravidelně hnízdí. Nejdříve v roce 1999 na řece Olze na severu Moravy. Pak i jižněji, takže nyní hnízdí až u Přerova. V roce 2009 byla pozorována kachna s mláďaty těsně za hranicí okr. Vsetín, v Hustopečích n. Bečvou. Poté byly pozorovány samice v hnízdním období na Bečvě poblíž obcí Kladeruby a Choryně, takže už možná hnízdí i na Valašsku.
Morčák k hnízdění využívá dutiny ve stromech na březích řek nebo rybníků, případně se usídlí v budkách, které pro něj vyvěšují ornitologové. Patří ke zvláště chráněným druhům. Je zařazený do nejvyšší kategorie kriticky ohrožený.
