Modrotiskové plátno se stalo například nedílnou součástí pozoruhodné textilní tvorby Věry Skočkové. Členka 1. moravského patchworkového klubu žije a působí ve Valašském Meziříčí. Její celoživotní zálibou jsou domácí textilní práce, zejména šití. Patchworku se začala věnovat v seniorském věku (od roku 2004) a od roku 2009 tvoří a prezentuje doma i v zahraničí textilní obrazy pod značkou Wallachia quilt. Tapiserie jsou zhotovené technikou dekorativních, ručně i strojově šitých a prošívaných přikrývek zvaných „quilty“. Přídomek „valašský“ odkazuje na záměr autorky vtisknout quiltu regionální charakter. Proto použitou barevnost, materiál i motivy odvozuje z valašské lidové kultury. Charakteristická je výrazná kontrastní kombinace tří barev – bílé, červené a modré. Ta odpovídá jak národním barvám ‒ státní trikolóře České republiky, tak i barevnosti valašského lidového kroje, přičemž modrou složkou obrazů je ručně tištěný modrotisk z Danzingery dílny v Olešnici.

Na volbě tématu a jeho pojetí se od roku 2008 podílí i autorčin manžel, Ctibor Skoček. Dle něj má každý quilt svou duši, příběh. Společné realizace navíc opatřuje vysvětlujícími a vtipnými komentáři. Spravuje také webovou stránku wallachia-quilt, kde mimo jiné k prvnímu autorčinu quiltu uvádí: „…roku 2009 se objevil na jedné z nejvýznamnějších evropských výstav ,15 Carrefour Européen du Patchwork’ pořádané ve Francii i český quilt. Poslala jej tam Věrka se zvědavostí, co na to cizina. Bylo to v rámci mezinárodní soutěže, která se při této výstavě pořádá. Téma bylo vytvořit quilt v barvách vlajky země, pro kterou se autorka rozhodne. Volba padla na barvy naší země, ale zároveň i na barvy jaké jsou vlastní pro lidový kroj našeho regionu, Valašsko. Dílo bylo proto nazváno ,Wallachia quilting’. […] Quilt, pojatý v lidovém tónu, s prvky našeho regionu zaujal nejen samotnou porotu, ale i prestižní francouzský magazín ,Quiltmanie’. […] Byl to úspěch, vždyť to bylo snad poprvé, co Češka obdržela na takovémto mezinárodním fóru tak výrazné ocenění. Už jen dostat se mezi tak vybranou společnost je pro každou patchworkářku snem. A jestli se to podařilo, pak to bylo úžasné ocenění její práce, ale zároveň i ocenění českého patchworku.“