Město Valašské Meziříčí má velmi malebné náměstí – ne nadarmo je městskou památkovou zónou. Historické stavby a sochy však zdobí nejen centrum města, ale i parky, aleje, rozcestí a právě tyto sochy se poslední dobou nějak podezřele často stěhují. Ani ne před měsícem se stěhovala krásenská barokní socha sv. Floriána, to když se kolem ní začal rekonstruovat kruhový objezd. Loni se k mostu přes řeku Bečvu stěhovalo o pár let mladší, zato sochařsky významnější dílo Ondřeje Zahnera zachycující sv. Liboria, které dlouhá desetiletí stálo na druhé straně cesty. S výčtem „stěhovavých“ soch bychom mohli pokračovat: kříž od krásenské brány, sv. Ignác z Loyoly, socha sv. Valentina (obě se vracely k mostu) ... to jsou příklady soch přestěhovaných ve 21. století. Kamenné barokní skulptury však měnily své místo i ve 20. a 19. století (Mariánský sloup, sv. Florián, barokní výzdoba saly terreny zámku Žerotínů ...). Zkrátka sochy ve Valašském Meziříčí mají velmi rušný život, a to jsme zmínili jen jejich pohyb v exteriéru. V interiéru totiž barokní sochy dokonce ožívají! V kostele sv. Trojice, který slouží jako lapidárium, jste toho mohli být svědky o některé z muzejních nocí. Letos o Meziříčské muzejní noci obživne nanejvýš pozoruhodná dřevěná socha sv. Starosty z období vrcholného baroka. Tato zřídka zobrazovaná vousatá světice je patronkou všech nespravedlivě odsouzených, ale i nešťastně zamilovaných. Pokud ji (a vojáka s tkadlenou z téže doby) o muzejní noci přesvědčíte o svých dovednostech, doporučí vám vhodného životního partnera. Zatímco v kostele sv. Trojice si můžete v pátek 9. června od 19 do 24 hodin užít barokní atmosféru a zjistit, jaký je rozdíl mezi halapartnou a píkou, v zámku Kinských se dozvíte zajímavosti z přírody. O tom, jak si Meziříčskou muzejní noc užívají netopýři v přilehlém parku, se můžete přesvědčit prostřednictvím speciálního vysokofrekvenčního detektoru. Kouzlo muzejní noci ve Valašském Meziříčí letos zachvátí dvacet čtyři míst, to si přece nemůžete nechat ujít!
