Lípa srdčitá, nebo též malolistá, je dosti hojný a známý listnatý strom, který si pro své vlastnosti vysloužil označení „národní strom”. Běžná je v listnatých a smíšených lesích, vídat ji můžeme zejména v městských parcích a stromořadích, kde její koruny majestátně zkrášlují své okolí. Pro svou dlouhověkost se řada lip řadí také mezi památné stromy, jejichž výjimečnost si bezesporu zaslouží státní ochranu. Na Valašsku jmenujme například Lípu u Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích, jejíž stáří je bezmála 260 let nebo známé Helštýnské lípy ve Valašském Meziříčí, z nichž jedna byla pro svůj špatný zdravotní stav pokácena. Její torzo zde však bylo ponecháno. Je totiž domovem řady druhů brouků, zejména zlatohlávků, páchníka hnědého či zdobence skvrnitého.
Lípa malolistá je ceněna zejména pro své léčivé vlastnosti. Výborné účinky na lidské zdraví má lipový květ, který se sbírá v červnu, nejlépe ihned po rozkvětu, za suchého a slunečného počasí. Po usušení se používá k přípravě čaje, který se užívá zejména při nachlazení, horečkách, nemocech trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku. Výborný je jak jednodruhový, tak ve směsi – například s květem černého bezu. V léčitelství se však používá také kůra či listy stromu.
Měkké lipové dřevo se pro své vlastnosti využívá v řezbářství. Slouží k výrobě soch, překližek, beden či tužek. V minulosti sloužilo také k výrobě střevíců či kadlubů na skladování obilnin.
Nezapomeňte vyrazit na lipový květ také vy. V zimě pak jistě oceníte jeho blahodárné účinky!
Mgr. Bohdana Orlová
