Ve spodním okraji vsetínského Horního náměstí stojí katolický kostel nezvyklého vzhledu, který si turisté často pletou se zámkem. Stavba pochází z druhé poloviny 17. století a její záměna s vedle stojící světskou budovou není náhodná. Původní kostel ve Vsetíně byl dřevěný a stával v blízkosti zámku kde je dnes kamenný kříž. Kostel byl vypálen během vpádu uherských povstalců do města roku 1683 a věřící tak potřebovali nový svatostánek. Shodou okolností v tomto období majitel Vsetína hrabě Jiří Illesházy budoval ve městě nový barokní zámek, který se měl stát jeho residencí. Ale hrabě se zapletl do protihabsburského povstání v Uhrách, byl po nějakou dobu vězněn, díky tomu upadl do finančních problémů a stavbu tak nebyl schopen dokončit. Proto přenechal rozestavěný zámek s kaplí, zahradou, sklepem a jedním domem na zřízení kostela, fary a školy (přestavbu zámku na kostel měli zajistit vsetínští farníci).
Stavbu zámku měli na starosti italští stavitelé pod vedením Alexe Cavanda. Ač byla budova přeměněna na kostel, zůstaly zde zachovány některé původní prvky. Třeba obranné nárožní rondely se střílnami, v západní zdi najdeme stopy po konzolách plánovaného balkonu, to vše dává stavbě originálního vzezření. O století později chtěl Jan Křtitel Illesházy vybudovat ve Vsetíně nový kostel, přičemž stávající měl být zbořen. Z plánu nakonec sešlo a v roce 1777 byl kostel opraven. Budovu v 19. století poničila vichřice a díky následným opravám získala dnešní podobu. Věž byla zvýšena na tři patra, opatřena cibulovitou bání, čímž se jí dostalo barokního rázu a byly do ní umístěny také tři nové zvony ulité ve Vídni. Vichřice shodila původní vysoké štíty, které pádem poničily klenbu i varhany. Proto ve svatostánku udělali nové ploché stropy a falešnou klenbu. V roce 1935 vybourali zeď za hlavním oltářem a místo ní byla postavena trojboká apsida. Kostel následně nedoznal větších úprav a věřícím slouží do dnešní doby.
