Kobzova lípa ve Francové Lhotě je památný strom, který je silně spjat s historií našeho kraje. Tato lípa si zaslouží úctu už pro svou velikost a stáří, dosahuje výšky 34 m, obvod kmene má 7,4 m a její věk se odhaduje na 400–500 let. Jedná se tak o nejmohutnější památný strom v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. V roce 2012 byla Kobzova Lípa jedním z finalistů celostátní ankety Strom roku. Lípa je pojmenována podle majitele gruntu, který se v její blízkosti nacházel.
Dle tradovaného podání nechal vysadit čtyři lípy roku 1530 nový majitel Lhot (obec se v 16. století skládala ze dvou samosprávných celků) pán Tristan Franc z Háje. Zároveň vesnice přejmenoval ze Zbelových Lhot na Francovy Lhoty. Ještě v roce 1890 tu měly růst všechny čtyři lípy, ale do dnešních dnů se dochovala jen lípa Kobzova, zbylé stromy uschly.
Pro své stáří je Kobzova lípa němým svědkem historie Francovy Lhoty. Stala zde i během jednoho z nejtěžších období v historii obce. V roce 1663 vpadli do kraje přes Lyský průsmyk oddíly tatarských jezdců, kteří bojovali ve vojsku tureckého sultána proti císaři. Francova Lhota, u níž si měli Tataři zřídit svůj tábor, byla nájezdníky vypálena a značná část jejich obyvatel pobita, či odvedena do otroctví. Jen někteří lidé nalezli záchranu v okolních lesích, kde se před Tatary ukryli. Toto tragické období je reflektováno v pověsti o Kobzově lípě. Dle ní se několik vesničanů pokusilo před Tatary ukrýt v koruně lípy. Tataři ale pod stromem rozdělali oheň a snažili se uprchlíky vykouřit. Silný žár ohně měl zapříčinit prasknutí kmene, čímž vznikla v lípě dutina patrná dodnes. Jiná verze pověsti vypráví, že se lípa při vpádu Tatarů otevřela a mnoho lidí našlo v dutině úkryt a tím si zachránili život. Jak tomu bylo doopravdy, se nejspíše už nikdy nedozvíme, ale to ostatně u pověstí není důležité.