Když se řekne na Valašsku Cyrilka, většině lidí se vybaví nádherné vyhlídkové místo kousek od Pusteven. Málokdo však ví, že ve stejném svahu je i stejnojmenná jeskyně. Návštěvníci si jeskyně ani nevšimnou a většinou se o ní dozví až z informační tabule naučné stezky mezi Pustevnami a Radhoštěm, NS Radhošťská ovčí dálnice (dříve NS Radegast).
Samotná jeskyně Cyrilka je stejně jako mnohá jiná místa Beskyd a Valašska opředena mnoha pověstmi. Velmi často je spojována se slovanským bohem Radegastem, uctívaným polabským kmenem Ratarů. Samotná hora Radhošť se stala posvátnou pro obyvatele Beskyd, mezi kterými kolovaly různé zkazky o radhošťském podzemí a jeho pokladech.
Nicméně pověsti a mýty patří etnografům. My se dnes podíváme na jeskyni Cyrilku z pohledu přírodovědce a geologa. Masiv Radhoště, kde se jeskyně nachází, je součástí Západních Karpat. Tvoří ho flyšové komplexy godulského vývoje slezské jednotky. Jedná se o lavicovité sedimenty, kdy dominantní jsou glaukonitické pískovce ležící na měkkých jílovcích a slepencích. Samotné jílovcové vrstvy zde fungují jako kluzné plochy, na kterých dochází k rozvolnění vrcholových partií vysokých hřebenů. Vznikají tak rozsáhlé skalní sesuvy a s nimi rozsedlinové jeskyně.
Rozsedlinová jeskyně Cyrilka je nejdelší pseudokrasovou jeskyní na Moravě a druhou nejdelší v republice. Její délka je přes 500 m. Vstup do jeskyně leží pod 2,5 m vysokou skálou přibližně 250 m od vyhlídky Cyrilka. Je v blízkosti parkoviště na Pustevnách. Samotná jeskyně je tvořena systémem tektonických puklin se zaklíněnými či překrývajícími se pískovcovými bloky. Sahá do hloubky až 16 m pod povrchem. Vývoj jeskynních prostor není ukončen a pokračuje i v dnešních dnech.
Ve vnitřních prostorách jeskyně je stálá teplota v rozsahu 4°- 10°C a relativní vlhkost přes 85%. Jeskyně Cyrilka má díky svým stabilním podmínkám vhodné vlastnosti pro poskytování úkrytu pro faunu a je i obydlena. Cyrilka má již i vlastní výzdobu. Z vylouhovaného vápnitého tmelu pískovců se vysrážela drobná brčka o délce 10 – 12 cm a průměru 6 – 8 mm.
Samotná jeskyně Cyrilka společně s Kněhyňskou jeskyní a Čertovou dírou patří k nejvýše položeným zimovištím netopýrů na území České republiky. Z letounů v jeskyni dominuje kriticky ohrožený vrápenec malý. Při pravidelném sčítání netopýrů (provádí se od roku 1996) byly zjištěny i další druhy. Jedná se např. o netopýra ušatého či netopýra velkého V roce 2013 byla v jeskyni Cyrilka objevena populace mrvnatky, zástupce dvoukřídlého hmyzu, který žije čistě v jeskyních. Na území České republiky přežívá jako glaciální relikt.
Jeskyně Cyrilka je součástí CHKO Moravskoslezské Beskydy, ale také Evropsky významné lokality Beskydy či Ptačí oblasti Beskydy. Je důležitým místem krajiny Moravskoslezských Beskyd, avšak veřejnosti je nepřístupná. Pouze z ní uvidí vchod, který je zamřížovaný. Chraňme taková místa, ať zachovají rozmanitost živé i neživé přírody i po další generace.
