S pohlednicemi rozkošných baculatých dětí, které jsou označené monogramem „MFK“, se dodnes setkáváme na sběratelských burzách i v antikvariátech. Na prví pohled okouzlí idylickou atmosférou výjevu, půvabnou stylizací a bravurní kresbou. Zobrazují zidealizovaný svět dětství naplněný dětskými hrátkami i rodinným štěstím. Svět, který si malířka M. Fischerová Kvěchová nejen vysnila, ale který i vytvořila po boku svého manžela MUDr. Jana Fischera svým dětem a pak vnoučkům i pravnoučatům v rodinné vile v Černošicích u Prahy.

Soubor malířčiných pohlednic je v současnosti ke zhlédnutí ve vsetínském muzeu na výstavě Hračky ze staré půdy. Pohlednice původně pocházejí ze soukromé kolekce Květuše Veselé z Ottawy, která na autorku vzpomíná slovy: „Paní malířka se těšila, jak sbírka roste, a vždy se smála, co toho „načmárala“, a z kterého šuplíku jsem to zase „vyšťourala“. Kolekce čítající na 650 ks získala v roce1988 v pražském Klubu sběratelů kuriozit ocenění „Pozoruhodná sbírka“ a nyní patří do fondů Východočeského muzea v Pardubicích.  

Marie Fischerová Kvěchová (1892-1984), rodačka z Kutné Hory, žila od raného dětství v Praze. Studovala zde před 1. světovou válkou na uměleckoprůmyslové škole (např. u J. Preislera a J. Schikanedra) a poté pobývala studijně i v Paříži. Často se o ní píše, že „zasvětila celý svůj život svým třem velkým láskám: dětem, přírodě a lidové kultuře. Z těchto tří zdrojů, které se navzájem doplňovaly a prolínaly, čerpala svou inspiraci“. Stala se známou ilustrátorkou dětských knih a už v roce 1916 vyšla její první knížka lidových písniček „Našim dětem“; dále např. „Denní život batolátka“, Sládkovy „Skřivánčí písně“, „Můj památníček“ (kam si matky po narození děťátka mohly zaznamenat údaje o jeho vývoji) aj. Mezi její nejznámější ilustrované tituly patří Karafiátovi Broučci, Babička od Boženy Němcové a slabikář Poupata.

Umělkyně obdivovala tvořivost prostého lidu, a to zejména lidové výtvarné umění, kroje a poezii. Na cestách zachycovala do skicáře kresby z Chodska, Hané, Valašska, Slovácka, ale i ze Slovenska, Zakarpatské Ukrajiny a Balkánu. Do povědomí se dostaly zejména její papírové betlémy: Národopisný a Lidový.