20. říjen 1871 Valašské Klobouky – 24. duben 1943 Vídeň
Architekt a rodák z Valašských Klobouk se prosadil i mimo rodný kraj a svoji prací obohatil mimo jiné i Vídeňskou architekturu. Gessner pocházel barvířské rodiny, studoval na státní německé průmyslové škole v Brně. Po maturitě nastoupil na osmnáctiměsíční praxi v Bystřici pod Hostýnem jako elév a kreslič u stavitele Otto Zemana. Následně působil jako stavbyvedoucí v Opavě a Ostravě. V letech 1894 -1898 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni pod vedením Otto Wagnera, jednoho z představitelů vídeňské secese. Už v mládí projektoval stavby ve svém rodném městě, následně úzce spolupracoval se svým mladším bratrem Franzem, poslední etapa jeho kariéry je spjata s Vídní. Hubert Gessner prosazoval ve svých stavbách geometrizující modernu, kdy budovy ponechával téměř bez dekoru.
Ve Valašských Kloboukách si nechal roku 1896 dle Gesserova návrhu postavit vilu, která měla sloužit jako letní sídlo, Josef Bratmann ml. podnikatel v pivovarnictví. Ve své době se jednalo o vůbec první secesní stavbu na našem území. O rok později vyrostla ve městě další Gesserova stavba obytný a obchodní dům Josefa Horného ("Hornův dům"), které dne slouží jako městský úřad, v Kloboukách architekt projektoval ještě dům U Slunce a dům Františka Růžičky. V rámci českých zemí mimo jiné navrhl Slezský dům v Opavě (1903), hotel Jindřichův dvůr v Novém Jičíně (1906), či Zemský léčebný ústav Františka Josefa I. pro choromyslné včetně ústavního kostela Cyrila a Metoděje v Kroměříži (1904-1907). Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni. Metropoli na Dunaji obohatil hlavně výstavou dělnických domů “Favoriten“ (1901), sídliště Reumann-Hof (1924), sídliště Seitz-Hof, (1927). Po anšlusu Rakouska v roce 1938 dostal zákaz činnosti pro své levicové smýšlení, architekt zemřel během druhé světové války ve Vídni.
