Kněhyně. Dominanta Moravskoslezských Beskyd. Jeden z nejvyšších vrcholů pohoří na východní hranici České republiky. Je pokryt původním lesem a pro turisty je nepřístupný. Na svazích Kněhyně a svazích Čertova Mlýna, který je oddělen mělkým sedlem, se rozkládá třetí největší chráněná rezervace, NPR Kněhyně – Čertův mlýn, CHKO Beskydy.

NPR Kněhyně – Čertův mlýn vznikla pro ochranu původních beskydských lesních porostů s chráněnými rostlinami a živočichy. Nicméně NPR chrání i pseudokrasové jevy a jiné prvky neživé přírody. Dnes vám představím některé z těchto geologických prvků. Mezi ně patří: kamenný útvar Čertův stůl, Kněhyňská jeskyně či stopy po sesuvech na svazích Kněhyně.

Ale než se podíváme na jednotlivé útvary, je důležité zmínit něco málo všeobecného o geologii Kněhyně. Podloží masivu Kněhyně je tvořeno flyšovými sedimenty slezské jednotky. Tyto sedimenty jsou převážně tvořeny godulskými pískovci a méně již jílovci. Přesně tato stavba vznikla při vzniku karpatského horského oblouku, kdy v oblasti panoval značný tektonický neklid.

Pro vrcholové partie Moravskoslezských Beskyd, ale i přilehlých hor, je typické ploužení. Je to typ pomalého svahového pohybu, který narušuje vrchol, svah, ale i celý horninový masiv. Skrze tento pohyb vznikají rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučných plochách jsou vázány pseudokrasové jevy, jako jsou rozsedlinové a puklinové jeskyně či propasti.

Na území NPR Kněhyně – Čertův mlýn jsou známý pseudokrasové jeskyně. Jen na samotném Čertově Mlýně je jich pět. Na samotné Kněhyni je řada dalších. Některé jsou malé (max. délka 5 m), jiné zase velké (cca kolem 280m dlouhé), nicméně mimo NPR Kněhyně – Čertův mlýn, pouhých 120 m od její hranice, leží malá PR Kněhyňská jeskyně. Jeskyně, podle které se jmenuje PR. Délka chodeb v několika patrech jeskyně je 280 m. Nejen že je nejdelší pseudokrasovou jeskyní Beskyd, ale se svou hloubkou cca 58 m je i nejhlubší jeskyní Západních Karpat. Samotná jeskyně má tři vstupy, které nejsou průlezně propojeny. Samotný hlavní vstup je opatřen mříží.

Svahy jihovýchodního směru jsou členěny do podélných prohlubní. Nejdelší z nich má přes 100 m a na jejím konci se nachází asi nejzajímavější, nejznámější a pověstmi opředený skalní útvar, Čertův stůl. Přibližně 150 m na jiho-jihozápad se nachází právě nejdelší a zároveň i nejhlubší pseudokrasová jeskyně vrcholu Čertův mlýn, Čertova díra. Ale zpět ke skalnímu útvaru Čertův stůl. Prozaický původ tohoto skalního útvaru je spojován s lidovou pověstí o čertovi, avšak vědecké názory na vznik jsou spojeny převážně se svahovými pohyby. Nicméně existuje i skupina badatelů, kteří se domnívají, že tento skalní útvar je megalitickou stavbou, dolmenem, a památkou na keltské osídlení Beskyd.

Všechny pseudokrasové jevy v oblasti Kněhyně jsou důležitým prvkem krajiny. Nad nimi jsou původní lesy a další původní ekosystémy spojené s pseudokrasem. Samotné jeskyně jsou velice důležitým zimovištěm pro netopýry. Jeskyně na Kněhyni a Čertově mlýně patří ještě s jeskyní Cyrilkou k těm nejvýše položeným zimovištím v České republice. Je velice důležité tato místa nechat v klidu a zbytečně je nenavštěvovat, ať už z důvodu ochrany vzácných druhů, tak i z důvodu vlastní bezpečnosti.