Kamenné nástroje, tzv. štípaná industrie, patří k nejstarším předmětům, svědčících o našem lidství, které jsou dnes archeology nacházené. První jednoduchou industrii – kameny s ostrou hranou vyráběl už homo habilis v Africe před 2,7 milionů roku.
Nejstarší nálezy štípané industrie na Valašsku jsou výrazně mladšího data. Jde o drasadlo a několik čepelí, které pochází z Kladerub a Kunovic. Jejich tvůrcem byl člověk moudrý, známý jako Štorchův lovec mamutů z mladšího paleolitu (30 – 20 000 př. n. l.). Suroviny na výrobu kamenných nástrojů se na Valašsku nenacházejí. Nelépe dosažitelným materiálem byli rohovce ze slovenského Vršatca, nebo pazourky baltského a skandinávského původu, které až na linii Bílovec – Frýdek-Místek donesl ledovec.
Jedním z průvodních znaků tzv. neolitické revoluce (na Moravě asi 6000 př. n. l.) – přechodu na zemědělský způsob života je objev broušené a industrie. Primárně vzniká, asi jako dřevařské náčiní, protože rolnictví má oproti lovecko-sběrackému způsobu života poměrně vysokou spotřebu dřeva. Broušená industrie byla vyráběná z jemnozrnných hornin, například břidlice. Nejčastějším tvarem je sekera a tesla doprovázené sekeromlatem. Okrem svého původního účely sloužili také jako zbraně pro kontaktní boj, protože se začínají objevovat první výraznější ozbrojené konflikty. Nejvíce nálezů broušené industrie pochází z okolí Kelče.
Štípaná industrie plní svou úlohu nejen v neolitu, ale přežívá až do doby historické, dokonce v raném novověku dá pazourek, anglicky flint, český název křesadlové pušce – flintě. Naopak broušená industrie začíná být vytlačovaná už bronzovými nástroji a po době železné se kamenné nástroje prakticky neobjevují.
