Za I. republiky se na Valašsku stala velkým společenským tématem lesní pozemková reforma, tj. přerozdělení lesů velkostatků pod správu státu, obcí či menších vlastníků. O průběhu reformy rozhodoval Státní pozemkový ústav (SPÚ) a o získání lesních pozemků měly eminentní zájem místní obce. O finální podobu reformy se velkou měrou zasloužil poslanec Emanuel Vencl (28. dubna 1874 Velký Radošín – 20. března 1939 Moravská Ostrava). Vencl byl ve 23 letech jmenován ředitelem nově zřízené hospodářské školy v Rožnově pod Radhoštěm. Zde byla na jeho podnět v roce 1920 zřízena Zemská výzkumná stanice pícninářská, dále stál u zrodu Potravinářsko-lukařské a lesní jednoty (1921) a množství lidových hospodářských škol. V letech 1925 až 1938 byl opakovaně zvolen poslancem Národního shromáždění republiky Československé za agrárníky.
O konkrétní podobě reformy se jednalo od roku 1928 až do její finalizace v roce 1933. Hlavním tématem bylo, kdo a kolik hektarů lesa konkrétně získá. Velkou zásluhu na realizaci reformy měl právě poslanec Vencl, který jejímu prosazování a hájení zájmů obcí věnoval spoustu času a energie. Velmi aktivně obhajoval zájmy obcí a pravidelně se účastnil schůzí či manifestací zainteresovaných, přispíval do tisku a snažil se v rámci svého mandátu ovlivňovat rozhodnutí SPÚ. Na základě jeho doporučení vznikl v únoru 1928 Ústřední sbor okresních svazů obcí pro lesní reformu na Valašsku se sídlem v Rožnově. Sbor tvořily čtyři svazy z okresů Rožnov, Valašské Meziříčí, Vsetín a Frenštát pod Radhoštěm. Účelem svazu bylo, aby obce společně hájily své zájmy u SPÚ. Vencl nejen jednal s velkostatky a SPÚ, ale také apeloval u bank na poskytnutí co nejvýhodnějších půjček pro obce. Zároveň například vyjednal s velkostatkem Rožnov snížení původně požadovaných částek placených obcemi za hektar lesa.
Přestože ve výsledku reforma nedosáhla původně proklamovaného rozsahu, byla nakonec ve většině obcí vnímána pozitivně, jelikož většina z nich část lesů velkostatků získala do svého majetku. Svědčí o tom zápisy v obecních kronikách a mimo jiné i to, že Vencl následně dostal díky reformě čestné občanství od několika obcí v regionu, v roce 1934 i v Rožnově pod Radhoštěm.
Symbolickým zakončením lesní reformy na Valašsku se stalo vztyčení pomníku lesní reformy 1. srpna 1937 nad Hutiskem na Humenské louce. Vznikl z iniciativy zástupců agrární strany z okolních obcí. V rámci odhalení pomníku proběhla na místě slavnost s projevy zúčastněných včetně poslance Emanuela Vencla. Pomník na místě stojí dodnes, má podobu jednoduché desky obložené kamenem a nápis na něm uvádí: „Co panská vůle vzala, to lesní reforma zásluhou poslance Vencla vrátila. Tylovice, Vigrantice, Hážovice, Hutisko 1937.“
