Nedávno se konala v Rožnově p. R. konference s názvem Valašsko – historie a kultura, na které se odborníci z řad etnografů, historiků, uměno- i jazykovědců zabývali problematikou obživy na Valašsku. Z téměř pěti desítek příspěvků se účastníci dozvěděli mnohé nejen o obsahu a původu zdejších zdrojů potravy, ale především o způsobech, jakými se na Valašsku lidé živili. A k těm se od poslední čtvrtiny 19. století přidalo ve větší míře i malířství.
Zasloužil se o to jeden z největších zaměstnavatelů v tomto regionu – sklárny firmy S. Reich & Co.. V Krásně nad Bečvou v lokalitě se zvláštním názvem Šištot, vznikly v malírny skla vedené mistry Augustem Hauptmannem a Antonem Hellerem. Malované sklo bylo vypalováno v peci po zaniklé toufarnické dílně a zpočátku malíři využívali privilegií odděleného pracoviště, pracujícího pro sklárny na objednávku. To pro celkem asi pět desítek malířů představovalo nejen větší pracovní volnost (ředitel a majitel skláren Ignác Reich malířům toleroval i tzv. modré pondělky), ale i lépe placenou práci, než měli skláři na nedaleké huti. Mistrně malovaná stínidla či vázy se těšily zájmu a obdivu movitějších zákazníků až do prvního desetiletí 20. století, kdy je z trhu vytlačila levnější (a rychlejší) technika zdobení skla – malba stříkáním přes šablony. Dílny aerografu už byly začleněny do areálu skláren a v závěru 20. let 20. století zaměstnávaly až 110 malířů pracujících se stříkacími pistolemi a olověnými šablonami.
Více se o 100 let starých „novinkách“ ze světa skla můžete dozvědět v zámku Kinských o letošní Meziříčské muzejní noci, kterou město ožije v pátek 8. června. Hádanky otce Fourase usídleného v zámeckém sklepení přimějí návštěvníky nejen k podrobnějšímu průzkumu expozice skla, ale i k seznámení se s cihlářským řemeslem či cizokrajnými panenkami. Na své si přijdou i milovníci sov. Zámek Kinských včetně cukrovím provoněné kavárny bude o Meziříčské muzejní noci otevřen od 19 hodin až do půlnoci.
