Cvrček polní se svými housličkami hraje nezaměnitelnou roli v mnoha dětských pohádkách. Je to takový muzikantský symbol hmyzího světa. Co se ale moc neví, je to, že stejně jako mnoho dalších dětských symbolů z pohádek a pořekadel (např. spí jako dudek, chytá lelky, nebo charismatičtí roháči a vlastně i světlušky – broučci svatojánci) skoro zmizel nejen z Valašska. Dudek, lelek a roháč obecný se k nám na Valašsko zatím nevrátili, protože se jim na současném Valašsku pořád nelíbí. Velmi pravděpodobně zde stále ještě nemají pořádně co jíst a kde se vyvíjet.

Jinak je tomu u cvrčka polního, který masivně využil posledních suchých let, kdy nevyrostla hustá šťavnatá a hlavně vysoká tráva a nově obsadil desítky nových luk a mezí, ale i lemů polí a záhumenků a sadů. Nastěhoval se tak zpátky do míst, kde předtím, než vymizel a přežíval jen v pár rezervacích, i dříve početně žil. To, že se šíří, si všimlo i mnoho lidí, kteří nám do Muzea regionu Valašsko toto divné obrněné zvířátko nosí s prosbou o určení. O jeho v posledních dekádách nebývalé hojnosti svědčí i nálezy cvrčků nabodnutých na ostré trny různých keřů, kde si je jako konzervy schovávají například ťuhýci – takto byl v letech 2021 a 2022 nalezen napíchnutý v Halenkově – Hlubokém a Lušové a na více místech v Huslenkách. V roce 2022 jsme se na jeho mapování cíleně zaměřili a s kolegy jsme do Národní databáze ochrany přírody zadali skoro 100 nových nálezů cvrčka ze Zlínského kraje. Z roku 2021 pochází dalších asi 50 záznamů. Před rokem 2010 se ale jednalo jen o jednotlivé nálezy! Cvrček je tak nyní známý ze všech údolí v okolí Zlína, Valašských Klobouk a Vsetínska – zde pak nejvíce na Horním Vsacku.

Cvrček polní je nezaměnitelný tvor. Je černý a než doroste do finální velikosti kolem tří centimetrů, jedenáctkrát se svleče.  Svědčí mu slunné a suché louky s řídkou trávou, meze nebo okraje lesů. Nemá rád zastíněné, husté a vysoké travní porosty. V hlíně si na podzim mladí cvrčci hloubí nory, které pak další rok obývají jen samečci. Samičky nory opouští a hledají cvrkající samečky a pak místa na kladení vajíček. U nás ho můžeme zaslechnout a pak lehce najít od konce dubna do srpna. Do června takto charakteristicky cvrká pouze cvrček, nejde jej proto s žádným jiným hmyzem splést. V létě se pak přidá plejáda dalších cvrkajících druhů hmyzu.

Pokud najdete noru s cvrčkem, většinou se rychle schová a přestane cvrkat, protože dobře slyší a vnímá otřesy půdy. Vyčkejte chvíli bez hnutí a vyrušený sameček brzy opět s cvrkáním začne. Vylákejte ho pak stéblem trávy, které zasunete co nejhlouběji do nory. Často se do něj jako buldok zakousne a nechá se vytáhnout až na světlo. Pokud přijdou další suché roky, bude cvrček jistě dál dobývat další a další valašské louky a z pozice pohádkového cvrčka s housličkami jej budou moci děti zase vidět i v jeho přírodní podobě.